Europrojekty proteklo skoro bilion korun, 757 miliard dala EU. Udělejte si inventuru, co velkého ještě chcete za unijní peníze dokončit, radí eurokomisařka Jourová

Údaje o státním rozpočtu za listopad opět prokázaly, jak je Česko závislé na financích z Evropské unie. Čerpání evropských fondů se meziročně propadlo o 74,3 miliardy a z dosavadního vykazovaného přebytku rozpočtu je najednou deficit 11,6 miliardy. Jak ale českou ekonomiku evropské peníze ovlivňují v delším období, dosud nebylo jasné. Proto na Úřadě vlády vznikla studie na toto téma, kterou má týdeník Ekonom k dispozici.

757 miliard z EU, 128 miliard z Česka

Z evropských strukturálních a investičních fondů se od vstupu Česka do EU až do předminulého roku proplatilo celkem 757 miliard korun unijních peněz, k tomu pak 182 miliard z národních veřejných zdrojů. "Analýza sleduje období 2004−2015 a za tu dobu byly v Česku proplaceny projekty zhruba za 939 miliard korun," shrnuje studii státní tajemník pro evropské záležitosti Aleš Chmelař.

Podle něj měly evropské strukturální a investiční fondy nesporně kladný vliv na růst HDP. Ze studie vyplývá, že snížení ročního čerpání fondů na obyvatele jen o desetinu by vedlo k poklesu růstu ročního krajského reálného HDP na obyvatele v průměru o 0,15 procentního bodu.

"Čísla jasně ukazují, že čerpání EU fondů podporuje růst konvergence mezi jednotlivými kraji v tuzemsku," říká Chmelař.

Alokace národních veřejných a evropských prostředků v období 2004-2015, v Kč

Zdroj: Studie Dopad ESI fondů na hospodářský růst ČR

Středočeský kraj: absolutní vítěz eurofondů

Ze studie také vyplývá, které kraje z evropských peněz nejvíce profitovaly. Největší část zdrojů se utratila ve Středočeském kraji (ten získal 121 miliard), následně v Moravskoslezském a Jihomoravském kraji. Naopak nejmenšími příjemci dotací v absolutní formě byly kraje Královéhradecký, Karlovarský a Liberecký (získal jen 35 miliard).

Součet evropských a národních veřejných prostředků podle místa realizace v období 2004-2015 (v mld. Kč)

Zdroj: Studie Dopad ESI fondů na hospodářský růst ČR

Jiná mapa ale vznikne po převedení dat na prostředky na obyvatele. V té chvíli je vítězem Karlovarský kraj, kde se utratilo 120 tisíc korun na obyvatele, následovaný Jihočeským. Nejmenší částka naopak vyšla na Pražana a obyvatele Královéhradeckého kraje (68 tisíc korun).

Součet evropských a národních veřejných prostředků na obyvatele podle místa realizace v období 2004-2015 (v tis. Kč)

Zdroj: Studie Dopad ESI fondů na hospodářský růst ČR

Zpráva také varuje, že "nevyčerpání financí v řádu jednotek procent v nynějším programovém období může mít za následek znatelnou ztrátu růstu HDP". Chmelař sice tvrdí, že data ukazují úspěšné čerpání fondů, problémy ale nepopírá: "Hlavním problémem nynějšího a částečně i minulého programového období není neschopnost spolufinancovat projekty, ale je to především dlouhý a složitý proces nastavení parametrů a náplní jednotlivých dotačních programů."

Aktuálně si podle státního tajemníka nejlépe vedou evropské programy pro rozvoj venkova, zaměstnanost a technickou pomoc čerpání fondů. "Aktuální situace není nijak kritická," uklidňuje.

Jourová: Sepište si velké projekty

V Bruselu ve vysoké budově sídla Evropské komise Berlaymontu se na situaci evropských peněz v Česku dívá trochu jinak eurokomisařka Věra Jourová, která předtím řešila právě eurofondy jako ministryně pro místní rozvoj za hnutí ANO.

Říká, že se mnohé určitě zlepšilo, ale k dokonalosti má nakládaní s unijními eury v Česku ještě daleko: "Systém je zanesen dobrými úmysly vedoucími do pekel. Stlačují se rizika na úroveň žadatelů. A když máte udělit zakázku, jste jednou nohou ve vězení. Z toho plyne přílišná opatrnost a kontrola kontrol, které si třeba i vzájemně odporují."

Kromě odbourání byrokracie také Česku radí, aby se už staralo o sedmiletku, která nastoupí po současném programovém období eurofondů 2014-2020. "Poradím české vládě, aby si co nejdříve udělala inventuru velkých veřejných investic, které Česko potřebuje začít a dokončit v následující sedmiletce, a s tím jít do jednání o rozdělování dalších evropských peněz."

Chmelař dodává, že v debatě o financování EU po roce 2020 bude Česko trvat na podpoře další koheze, protože bez ní se k sobě nebudou úrovně jednotlivých členských států přibližovat, smazávat se rozdíly mezi pracovními trhy a zlepšovat vnitřní trh. "Česko bude v průběhu vyjednávání upozorňovat na fakt, že kohezní politika není záležitostí jen pro skupinu členských států, ale má pozitivní dopady na unii jako celek."