Nemalá část českých politiků si přeje, aby studovalo méně humanitních vědců všeho druhu a naopak bylo více řemeslníků, "kteří doopravdy něco umí". Průzkum NMS Market Research ukazuje, že by to ale mnoho nepomohlo. I ti, kteří už nyní studují řemeslo, od něj masivně utíkají.
Výsledkem pak je, že čtyři pětiny Čechů pociťují nedostatek řemeslníků. Tři čtvrtiny ho nedokážou sehnat, když potřebují. Takže se pak obracejí na nejrůznější kamarády a známé. To je situace jako z 80. let minulého století. I tehdy jste v nekonečném čekání na pána z OPBH hledali někoho jiného, kdo by si rychle přibral melouch.
Dnes by nefunkční centrální plánování měl řešit trh a zákon nabídky a poptávky. Ale stejně to nefunguje.
Do řemesla se nehlásí dostatek mladých lidí. V roce 2005 ještě odborná učiliště absolvovalo přes 40 tisíc studentů, teď je to skoro polovina. A ti, kteří vystudují, od "zlatého dna" brzo zase utečou, přestože by si jím po několika letech velmi slušně vydělali na živobytí.
Nutně potřebujeme reformu odborného a učňovského vzdělávání. Třeba po vzoru německých Berufsschulen, kde si dotyčný volí celou paletu toho, čemu se chce věnovat. Na mistrovské zkoušky pak dohlíží respektované firmy a komory, které ručí za kvalitu a nabízejí tisíce kurzů.
Zároveň stát musí absolventům, vzhledem k jejich relativně nízkému a odbornému vzdělání, umožnit co nejrychlejší vstup do úspěšného podnikání či zaměstnání. U nás se však řemeslníkům spíše hází klacky pod nohy. Aktuálně na ně příští jaro číhá elektronická evidence tržeb, která z oboru asi vyštípe i spoustu z těch poctivých a dobře vyučených řemeslníků, kteří tam ještě zbývají.
Záchrana řemesla by se měla rychle stát velkým tématem. Pokud se nic nezmění, brzo bohužel dojde na slavná slova doktora Vlacha z románu Saturnin, když lamentoval nad úpadkem řemesel: "Z nějakých naprosto nepochopitelných důvodů se začal švec stydět za to, že je ševcem, truhlář, že je truhlářem, zámečník, že je zámečníkem."