Americko-japonská společnost Westinghouse krachuje a mezi firmami, které staví jaderné elektrárny, tak oslabuje jeden ze zásadních hráčů. Pro Českou republiku, jež v budoucnu hodlá stavět další jaderné reaktory, se však na plánech investovat do jádra nic nemění. To byl jeden z hlavních závěrů konference Role české energetiky v měnícím se odvětví, kterou pořádal Institut pro veřejnou diskusi. Mediálním partnerem debaty, jež se na konci března odehrála v pražském hotelu Marriott, byl týdeník Ekonom.
Konference o české energetice se zúčastnili (zleva) David Mařík, zástupce šéfredaktora týdeníku Ekonom, Pavel Žádník z PwC, Lenka Kovačovská, náměstkyně ministra průmyslu a obchodu, Dávid Hajmán, šéf strategie ČEZ, Antoine de la Faire, šéf strategie skupiny ENGIE, Michal Macenauer z konzultační společnosti EGÚ Brno a Jakub Maščuch z Univerzitního centra energeticky efektivních budov ČVUT.
Většina řečníků se na konferenci shodla, že i přes krach jednoho z potenciálních zájemců o rozšíření Temelína a Dukovan se Česko do budoucna bez výstavby dalších bloků neobejde. "Zhruba okolo roku 2035 budeme potřebovat nový zdroj energie a v našem teritoriu vychází nejlépe jádro," řekl na konferenci Dávid Hajmán, šéf strategie Skupiny ČEZ.
Spolu s postupným odstavováním uhelných elektráren začne mít Česko po roce 2030 problémy vyprodukovat dostatek elektrické energie a variant, jak výpadek uhlí nahradit, není mnoho. S dostavbou bloků jaderných elektráren proto počítá i státní energetická koncepce.
Hlavním argumentem pro jádro je podle Hajmána skutečnost, že jde o bezemisní zdroj energie a jeho celková cena vychází ve srovnání s ostatními variantami příznivě. Kvůli časově a finančně náročné výstavbě elektráren je však třeba o tomto kroku rozhodnout už nyní.
Vzhledem ke kapitálové náročnosti se však výnosnost podobné investice nedá počítat jinak než v desítkách let. Podobnou investici tedy polostátní energetický gigant nechce realizovat bez státních garancí.
Místo trhu více regulace
Podle náměstkyně pro energetiku z ministerstva průmyslu a obchodu Lenky Kovačovské je paradoxem, že před dvaceti lety se začala energetika liberalizovat s cílem rozproudit trh, dnes se naopak obecně role státu v energetice zvyšuje a regulace působí řadě firem problémy.
V mnoha okolních zemích je přitom tendence státu k zásahům do energetického trhu ještě silnější než v České republice.
Chcete číst dál?
Ještě na vás čeká 50 % článku.
S předplatným získáte
- Web Ekonom.cz bez reklam
- Možnost sdílet prémiový obsah zdarma (5 článků měsíčně)
- Možnost ukládat si články na později
Odesláním objednávky beru na vědomí, že mé osobní údaje budou zpracovány dle Zásad ochrany osobních a dalších zpracovávaných údajů, a souhlasím se Všeobecnými obchodními podmínkami vydavatelství Economia, a.s.
Beru na vědomí, že budu dostávat obchodní sdělení, týkající se objednaných či obdobných produktů a služeb společnosti Economia, a.s. Odmítnout zasílání
Můžete si prohlédnout kompletní nabídku,
která obsahuje i tištěné vydání.
Pokud potřebujete poradit, napište nám, nebo zavolejte na +420 233 071 111
Pokud potřebujete poradit, napište nám,
nebo zavolejte na +420 233 071 111