Americko-japonská společnost Westinghouse krachuje a mezi firmami, které staví jaderné elektrárny, tak oslabuje jeden ze zásadních hráčů. Pro Českou republiku, jež v budoucnu hodlá stavět další jaderné reaktory, se však na plánech investovat do jádra nic nemění. To byl jeden z hlavních závěrů konference Role české energetiky v měnícím se odvětví, kterou pořádal Institut pro veřejnou diskusi. Mediálním partnerem debaty, jež se na konci března odehrála v pražském hotelu Marriott, byl týdeník Ekonom.
Konference o české energetice se zúčastnili (zleva) David Mařík, zástupce šéfredaktora týdeníku Ekonom, Pavel Žádník z PwC, Lenka Kovačovská, náměstkyně ministra průmyslu a obchodu, Dávid Hajmán, šéf strategie ČEZ, Antoine de la Faire, šéf strategie skupiny ENGIE, Michal Macenauer z konzultační společnosti EGÚ Brno a Jakub Maščuch z Univerzitního centra energeticky efektivních budov ČVUT.
Většina řečníků se na konferenci shodla, že i přes krach jednoho z potenciálních zájemců o rozšíření Temelína a Dukovan se Česko do budoucna bez výstavby dalších bloků neobejde. "Zhruba okolo roku 2035 budeme potřebovat nový zdroj energie a v našem teritoriu vychází nejlépe jádro," řekl na konferenci Dávid Hajmán, šéf strategie Skupiny ČEZ.
Spolu s postupným odstavováním uhelných elektráren začne mít Česko po roce 2030 problémy vyprodukovat dostatek elektrické energie a variant, jak výpadek uhlí nahradit, není mnoho. S dostavbou bloků jaderných elektráren proto počítá i státní energetická koncepce.
Hlavním argumentem pro jádro je podle Hajmána skutečnost, že jde o bezemisní zdroj energie a jeho celková cena vychází ve srovnání s ostatními variantami příznivě. Kvůli časově a finančně náročné výstavbě elektráren je však třeba o tomto kroku rozhodnout už nyní.
Vzhledem ke kapitálové náročnosti se však výnosnost podobné investice nedá počítat jinak než v desítkách let. Podobnou investici tedy polostátní energetický gigant nechce realizovat bez státních garancí.

Místo trhu více regulace
Podle náměstkyně pro energetiku z ministerstva průmyslu a obchodu Lenky Kovačovské je paradoxem, že před dvaceti lety se začala energetika liberalizovat s cílem rozproudit trh, dnes se naopak obecně role státu v energetice zvyšuje a regulace působí řadě firem problémy.
V mnoha okolních zemích je přitom tendence státu k zásahům do energetického trhu ještě silnější než v České republice.
Chcete číst dál?
Ještě na vás čeká 50 % článku.
S předplatným získáte
- Web Ekonom.cz bez reklam
- Možnost sdílet prémiový obsah zdarma (5 článků měsíčně)
- Možnost ukládat si články na později
Zaujal vás článek? Pošlete odkaz svým přátelům!
Tento článek je zamčený. Na tomto místě můžete odemykat zamčené články přátelům, když si pořídíte předplatné.
Aktuální číslo časopisu Ekonom
Filip Sýkora
Připravujeme platbu, vyčkejte prosím.



