Aktuální číslo časopisu Ekonom
Josef PravecPrezident Miloš Zeman chválí ekonomickou spolupráci s Čínou, avšak dosavadní výsledky snah více orientovat obchod na tuto nastupující velmoc zůstávají rozporné. Český vývoz, ačkoliv po započtení německých reexportů dosahuje objemu kolem 90 miliard korun, v poslední době stagnoval. Zato rostou čínské investice. Počátkem loňska v Česku dosahovaly necelých deset miliard korun, připočtou-li se k nim také ty loni ohlášené, najednou se vyšplhají na desetinásobek. Jen největší investor, šanghajská společnost CEFC, mluví o reálně vložených 23 miliardách korun.
"Čínské investice bych nepřeceňoval, není to tu jako v USA či Velké Británii, ale zájem roste. Vidí u nás stabilní ekonomiku, oceňují příhodnou polohu a také politickou vstřícnost," zhodnotil pro Ekonom situaci šéf Asociace malých a středních podniků Karel Havlíček. Jeden z domácích podnikatelů, který do Číny nejen jezdí, ale navíc se tam s místními jejich mateřštinou domluví. V čínském pronikání do České republiky větší problém nevidí.
Česká vstřícnost k Pekingu se nevymyká obecnému trendu. Čínské firmy loni proinvestovaly v Evropě 27 miliard dolarů.
"Tyto peníze ale naši ekonomiku nespasí, ta se musí spoléhat na vlastní síly a na investice, které přinesou něco nového, například i technologicky. A o tom v případě těch čínských nemůže být řeči," soudí ovšem ekonom Pavel Kohout. Pro řadu lidí, většinou pravicových politiků a část akademické sféry, čínské investice představují hrozbu do budoucna. Neznamenají jen kapitál a odbyt, ale také převod techniky a know-how do Číny a doma naopak šíření cizího, dokonce komunistického vlivu. Tlak Pekingu rok od roku sílí po celé Evropě. Podle Bruselu v ní loni čínské společnosti proinvestovaly rekordních 27 miliard dolarů. Experti německého Mercator Institute for China Studies proto varují, že Čína za pomoci kapitálu poskytovaného pekingskou vládou a neprůhledné sítě investorů kupuje technologické společnosti po celém světě.
Zemanova čínská karta
Čínské investice v Česku jsou dvojího druhu. K těm dřívějším a bez výjimky "výrobním" patří továrna v Nymburce vybudovaná s nákladem 660 milionů korun. V ní společnost Changhong vyrábí milion televizorů ročně. Zhruba o sto milionů korun více vložila firma Beijing West Industry do výroby automobilových tlumičů v Chebu. Kořeny v Česku zapustil i Huawei, který tu od roku 2003 prodává mobilní, datové a komunikační technologie a zaměstnává na 400 lidí.
Přízni Pražského hradu se však těší zejména zmíněná skupina CEFC China Energy, která o sobě tvrdí, že je sedmou největší soukromou firmou v Číně. Olga Lomová, sinoložka z Univerzity Karlovy, nicméně říká, že podnik, který se po celém světě zajímá o energetiku a ropu, je soukromý jen podle jména. Samo vedení CEFC přitom nezastírá, že své kroky koordinuje se zájmy státu.
Chcete číst dál?
Ještě na vás čeká 70 % článku.
S předplatným získáte
- Web Ekonom.cz bez reklam
- Možnost sdílet prémiový obsah zdarma (5 článků měsíčně)
- Možnost ukládat si články na později
Připravujeme platbu, vyčkejte prosím.
Platbu nelze provést. Opakujte prosím akci později.Zaujal vás článek? Pošlete odkaz svým přátelům!
Tento článek je zamčený. Na tomto místě můžete odemykat zamčené články přátelům, když si pořídíte předplatné.
Newsletter týdeníku Ekonom.
Odhlásit se můžete kdykoliv.
Přihlášením k newsletteru beru na vědomí, že dochází ke sbírání a zpracování osobních údajů. Více informací o zásadách ochrany osobních údajů naleznete ZDE.
