Pojišťovny odmítají regulaci pojistek pro nemocnice. Přestaneme je nabízet, varují

Podobně je na tom i třeba Všeobecná fakultní nemocnice v Praze. Ta na pojistném při shodném limitu letos odevzdá téměř 14 milionů. Částka, kterou poškozeným pacientům oba subjekty například loni na odškodném vyplatily, se přitom pohybuje kolem 880 tisíc.

Takto nevýhodné pojistky, kdy se odváděné pojistné výrazně blíží částce, na kterou jsou pojištěny, má v Česku řada zejména větších nemocnic. Teoreticky by se jim vyplatilo, kdyby si odpovědnost za škodu nepojišťovaly a sumy, které zaplatí na pojistném, ukládaly každý rok jako rezervu. "Pojištění odpovědnosti je pro nemocnice ovšem povinné a zákon hovoří o pojistce v dostatečném rozsahu," upozorňuje Halina Trsková z Pojišťovny VZP.

Vymoci si lepší poměr mezi platbou pojistného a pojistným limitem je navíc téměř nemožné. Tento tip pojistky totiž nabízí jen hrstka pojišťoven. Na trhu tak není dostatečná konkurence, která by se předháněla ve výhodnějších nabídkách. "Pojištění odpovědnosti zdravotnických zařízení je vysoce rizikový produkt. Řada pojišťoven pro něj nesežene zajištění. Proto z tohoto segmentu odchází," vysvětluje Marcela Machová, specialistka neživotního pojištění České asociace pojišťoven.

Ragulace pojistek

Narovnat poměr mezi vyplaceným pojistným a limity, a zabránit hrozícímu růstu částek, které nemocnice platí na pojištění, chce zdravotnický výbor poslanecké sněmovny. S nemocnicemi se shoduje na tom, že tlak na navyšování pojistného je i přes současné výhledy růstu sporů a vymožených částek, neadekvátní. "Nechceme, aby se platby pojistného u nemocnic vyšplhaly do takové výše, jako je tomu například ve Spojených státech. Zde náklady na pojištění tvoří i třetinu všech nákladů," odůvodňuje nutnost změny iniciátor návrhu lidovecký poslanec Ludvík Hovorka.

Ve hře je podle něj určité zastropování pojistného a tím pádem i ročních limitů pojištění. Jak by měla tato regulace vypadat, ale není zatím jasné. "Jde zatím pouze o úvahy," vysvětluje Hovorka. Toto opatření ale pravděpodobně moc šancí na úspěch nemá. "Dostali bychom se do úplně stejné situace jako u návrhu na zastropování pojistek proti úpadku cestovních kanceláří. Tehdy návrh zkrachoval, jelikož pojišťovny odmítly za těchto podmínek produkt nabízet. Nesehnaly by totiž na něj zajištění," kontruje Machová z asociace pojišťoven.

Poslanci pojišťovny kritizují také za to, že ve výši pojistného příliš, i když tvrdí opak, nezohledňují škodní historii dané nemocnice. "Pojišťovny nerozlišují poskytovatele podle škodních událostí, ale cenu pojistného určují podle škod všech poskytovatelů zdravotních služeb v ČR," přitakává mluvčí Všeobecné fakultní nemocnice v Praze Filip Brož. To chtějí poslanci také změnit. Řešením by podle Hovorky mohlo být také zřízení fondu, kam by z běžného zdravotního pojištění směřovaly prostředky na vyplácení škod. To by ale představovalo další finanční zátěž pro běžné občany.

"V úvahu připadá i zapojení České národní banky jako dozorového orgánu nad pojistnými sazbami," dodává Hovorka.
Zdali může návrh regulovat pojištění nemocnic projít, je ale velmi sporné. Pojišťovny jakožto soukromé subjekty na tuto změnu pravděpodobně nepřistoupí a nemocnicím tudíž nezbude nic jiného, než ruku v ruce s novými verdikty soudů navyšovat pojistné i limity plnění. Ti, kteří na to nebudou mít a ponechají si současné pojistky, budou muset případné odškodnění pacientům vyplácet z vlastních zdrojů. To může být vzhledem k současným finančním problémům nemocničních zařízení pro řadu z nich i likvidační.

* Jaké je historicky nejvyšší vyplacené odškodné v Česku?

* Na jaké částky jsou tuzemské nemocnice pojištěny?

* A jak výši odškodného za chybu lékaře ovlivní nový občanský zákoník?

Odpovědi najdete v novém čísle týdeníku Ekonom, které vychází ve čtvrtek 17. března. Nový Ekonom si můžete objednat i přes SMS. Číslo je ke stažení také v nových aplikacích Ekonomu na iPadu, iPhonu a zařízeních se systémem Android.