VW mlčí i čtyři měsíce po Dieselgate. Neodhalil viníky emisního skandálu

Skupina Volkswagen zaznamenala loni první pokles prodeje od roku 2002, a to o dvě procenta. Samotná značka VW vykázala za celý rok pokles o 4,8 procenta, a v prosinci, kdy již na prodej nových aut plně doléhal emisní skandál "Dieselgate", ztratila meziročně 7,9 procenta.

Trh USA, kde skandál propukl a má nejvážnější průběh, sice hraje v celkových tržbách Volkswagenu okrajovou roli, ale dokud tam VW svou situaci nevyřeší, nebude mít před sebou jistou budoucnost. Situace se přitom nelepší. Jednání automobilky a americké Agentury pro ochranu životního prostředí skončilo bez dohody.

Kalifornský úřad pro čisté ovzduší odmítl plán Volkswagenu na svolání vozů vybavených softwarem, který umožňuje manipulovat s údaji o emisích, protože podle úředníků byl návrh automobilky nedostatečný.

Šéf VW Matthias Müller během návštěvy USA prohlásil, že skandál představuje technický, nikoli etický problém; vyvolal tím však jen další vlnu kritiky. Evropská investiční banka pozastavila poskytování dalších úvěrů Volkswagenu. Banka nyní zkoumá, zda podnik peníze z dřívějších půjček nepoužil na falšování údajů o emisích.

K hromadné žalobě plánované v Evropě proti německé automobilce se již připojilo 60 tisíc majitelů aut. Kritizují zejména rozdílný přístup k zákazníkům ve Spojených státech a Evropě.

Odlišnému postupu se však nelze divit, protože předpisy, situace a hrozící sankce se v Evropě od USA výrazně liší. Podivovat se však lze nad tím, že ani čtyři měsíce po vypuknutí skandálu, o jehož reálné hrozbě přitom vedení VW vědělo zhruba rok, se veřejnost nedozvěděla několik prostých, ale zásadních informací: Kdo to celé vymyslel a na čí pokyn, kdo to odzkoušel, schválil, kdo z nejvyšších šéfů o tom věděl a jak reagoval.

Dokud toto nebude jasné, nemůže VW doufat, že se plně obnoví jeho postavení na trhu. Ledaže by podobný skandál propukl u konkurence a ta také mlžila, v což zřejmě v sídle koncernu VW tajně doufají.