Čupr: Už si nemůžu dovolit být buldozer, dobří lidé by se mnou nechtěli pracovat

Nebylo to poprvé, co jeho komentáře vyvolaly pozornost. Když před pár lety studenti prolomili systém jeho firmy a objednávali zboží zdarma, nazval je na internetu "sockami". Měl by být podnikatel opatrnější ve svých názorech, anebo vůbec nezveřejňovat informace o svém byznysu?'

Byla to chyba?

Slíznul jsem si to. Ale my vozíme mléko, máslo a všichni vědí, že i slavní lidé jedí. Chápal bych to, kdybychom provozovali sexshop nebo cestovku a propálili, že někdo jel někam s milenkou, ale potraviny?

Takže jste se už podruhé poučil? Mají vůbec šéfové firem zveřejňovat informace o svém podniku?

Záleží, jak moc jsou ochotní jít s kůží na trh. Vždy bude procento moralistů či chytrolínů, někdo vám zase bude fandit. Třeba šéf O2 má populární účet na Twitteru, a kdykoliv tweetne, je půlka komentářů typu: kdybyste radši poskytovali lepší služby. Já jsem ochotný to snášet a myslím, že takové informace pak rozumnější části populace dají lepší kontext k tomu, co děláte.

A ta kauza se studenty?

Oni jsou všichni strašně chytří a vědí, jak by se to mělo dělat. Tak ať to udělají, jsme země příležitostí. Vím, že dělám spoustu věcí špatně, ale i dobře a jsem autentický. To v téhle zemi sakra chybí. Koho zajímá přetvářka a filtr přes PR? Někdy mám prostě radost, někdy ujedu, ale do byznysu dávám srdce. Ale když mě někdo okrade, což se mimochodem stalo znovu teď nedávno – zase studenti hledali skulinky v systému, až je našli –, tak už jsem to na sociální sítě nedal. Člověk se učí.

Jakou vám udělali škodu?

To jsou všechno relativně drobné. Spíš jde o princip.

Vždy jste přiznal, že jste podnikatelské nápady přivezl z ciziny. Kolikrát vám
 někdo řekl, že nápady kradete, že vlastní nemáte?

Mockrát, ale tohle říkali lidé, kteří nikdy nepodnikali, ničeho nedosáhli. Ale je to stejné, jako když půjdu vyrábět stoličky – taky nevyrobím první na světě. Ale udělám ji hezčí, levnější, kvalitnější. Dám do toho něco navíc, invenci. Neznám žádný byznys, který by fungoval mezinárodně "copy – paste". Koneckonců můžeme diskutovat třeba Teslu – taky je to vlastně jen auto, co má čtyři kola. Vždyť to ukradl – v uvozovkách –, akorát tam dal baterku. Ale najednou je to úplně jiné auto.

Berete svůj život jako jeden velký úspěch?

Je pravda, že umím rozjet novou firmu, vybrat tým, a když tomu dám pozornost a čas, většinou to dopadne dobře. Mám kolem sebe super lidi, ve firmách jsou skvělé týmy, úspěch není jen můj. Ale zároveň je za tím hodně krve, potu a slz, které ale asi nejsou vidět přes ten mediální obraz. Často se věci nepovedou, často máme těžké debaty s investory, nevyvíjí se vše tak, jak bych chtěl, ale zvednu se a jdu dál.

Říkáte: mám skvělé lidi. Jaký jste šéf?

Náročný. Ve firmě, kterou rozjíždíte, je vidět každá dobrá věc, ale i chyba. V té fázi musím být náročný a tlačit tým, abychom neprohráli hru, kterou jsme ještě ani nezačali. Za šest let, co v Česku podnikám, jsem se posunul a dospěl. Byly doby, kdy moje náročnost byla až manická. Ale nechci slevit z nároků, je to nebezpečné. Ve firmě nechci průměrnost. Strašně rychle se šíří. Nikdo nechce mít průměrnou firmu za deset let a rozhodně ne za dva roky od startu. Průměrná firma neporazí Tesco, Globus.

Jsem přísný, ale našel jsem určitou míru. Umím být trpělivější, víc diskutuji. Před pěti lety jsem byl buldozer. To si teď nemůžu dovolit, protože dobří lidé by se mnou nechtěli pracovat. Má úloha je teď spíš dávat dohromady dobré lidi než firmu táhnout. Obchodní směr určí obchodní ředitel, a když je dobrý, má mnohem větší kompetenci rozhodnout, jaké budou ceny, položky. Ale moje úloha je mít skvělého obchodního ředitele.

* Jakou přidanou hodnotu dal podle svého mínění Tomáš Čupr vlastním projektům?
* Jaké má plány? Kam budou jeho projekty expandovat?
* A kde by chtěl být za 20 let?

Odpovědi najdete ve velkém rozhovoru v aktuálním čísle týdeníku Ekonom. Nový Ekonom si můžete objednat i přes SMS. Číslo je ke stažení také v nových aplikacích Ekonomu na iPadu, iPhonu a zařízeních se systémem Android.