Neuron rozděloval granty: Mecenáši podpořili výzkum rakoviny i vývoj nosiče pro léky

Lidské tělo obsahuje biliony buněk. Občas se některá změní v rakovinnou. Jedním z prvních příznaků počátku zhoubného bujení mohou být takzvané R-smyčky. Jana Dobrovolná z Ústavu molekulární genetiky Akademie věd ČR vyvinula metodu, jak tyto smyčky odhalit už v prvopočátku, a nyní získala milionový grant od Nadačního fondu Neuron v oboru medicína. Peníze jí umožní v práci pokračovat.

I v oblasti fyziky letos uspěla žena. Anna Fučíková z Matematicko-fyzikální fakulty UK se dlouhodobě zabývá zkoumáním polovodičových nanočástic a jejich optických vlastností. V práci chce pokračovat a vyvinout materiál, který by mohl sloužit jako nosič léků. Nanokrystaly lze podle Fučíkové využít také ke sledování dění uvnitř buňky nebo pro přenos dat.

Lidská dědičná informace obsahuje obrovské množství genů, o jejichž funkci toho příliš nevíme. A právě tato "temná hmota genomu" je předmětem výzkumného projektu Richarda Štefla působícího v brněnském centru Ceitec. Vědec, který nedávno "zabodoval" i u Evropské výzkumné rady, nyní získal ještě grant nadační fondu Neuron v oboru chemie. Chce s využitím moderních přístrojů detailně prozkoumat strukturu genomu.

Jak vypadal život na území někdejší Habsburské monarchie? To je téma projektu Tomáše Cvrčka, který působí na University College London. Mladý ekonom se zajímá o vývoj mezd, školní docházku, demografické ukazatele či rozvoj kapitálového trhu v monarchii. Nyní získal grant v oblasti společenských věd.

V oboru matematika uspěla dvojice vědců, kteří si rozdělí milion korun. Vít Jelínek z Matematicko-fyzikální fakulty UK se zabývá výzkumem propojujícím kombinatoriku, teoretickou informatiku a diskrétní geometrii. Druhým oceněným je Jan Vybíral, taktéž z pražského "matfyzu". Věnuje metodám komprimovaného snímání, která umožňují zpracování velkého množství dat.

Kromě milionových grantů označovaných Neuron Impulsy nadační fond během slavnostního večera ocenil i pětici českých osobností, které zanechaly stopu ve světové vědě. Za fyziku byl oceněn Petr Hořava, ředitel Centra teoretické fyziky na Kalifornské univerzitě v Berkeley, za chemii Josef Paldus, spoluautor metody spřažených klastrů, za matematiku Eduard Feireisl z Matematického ústavu Akademie věd ČR.

V oboru medicína získal cenu Josef Koutecký, zakladatel české dětské onkologie. "Začínal jsem jako samouk. Zpočátku umíralo na nádorová onemocnění 97 procent dětských pacientů. Dnes jich přežívá 83 procent," řekl Koutecký během dopolední besedy. Zdůraznil také, že kdo chce uspět ve vědě, musí mít nápad, stanovit si cíl a jít za ním. A praktická rada pro každý den – večer chvilku bilancujte, co se povedlo. Profesoru Kouteckému při takové rekapitulaci podle jeho slov pomáhá hruškovice, případně whisky, dobrá hudba a doutník.

V oblasti společenských věd byl oceněn sociolog Ivo Možný. Uznávaný vědec na dnešní besedě přiznal, že na základní školu během druhé světové války moc nechodil a na obchodní akademii měl na vysvědčení tři čtyřky. "Může to být povzbuzení pro lidi, jejichž děti nebo vnoučata se špatně učí," řekl Možný. Oceněn byl ale hlavně za zkoumání transformující se společnosti a rodiny.

Velký rozhovor s profesorem Možným o imigraci, rodinné politice a vzdělání najdete v týdeníku Ekonom, který vychází ve čtvrtek 3. prosince.