Před pěti lety stál Kovosvit MAS na pokraji bankrotu. Společnost se sídlem v Sezimově Ústí zachránila změna majitele, restrukturalizace a modernizace výrobků. Výsledkem byl úspěšný export. Hlavně do zemí bývalého Sovětského svazu.

Za uplynulé čtyři roky vzrostly celkové tržby skupiny Kovosvit z 932 milionů na 3,2 miliardy korun. "Letos očekáváme tržby ve výši 3,8 miliardy korun, přibíráme nové pracovníky a hledáme možnosti, jak zvýšit výrobní kapacity," říká předseda představenstva František Komárek, jenž se díky rozdělení majetku podnikatelské rodiny stal před pěti lety jediným vlastníkem jihočeských strojíren.

Podle Komárka je dnes Kovosvit MAS v oblasti obráběcích strojů jedničkou na českém trhu. V Rusku se přitom pohybuje na druhém až třetím místě. Firma totiž před třemi lety založila v Azově společný podnik s ruskou finanční skupinou MTE. Nový závod začal vyrábět v loňském roce, kdy k celkovým tržbám skupiny přispěl miliardou korun. Pro letošní rok Komárek očekává, že Kovosvit vyrobí nejméně 460 velkých obráběcích strojů, z toho 380 v tuzemsku a 80 v ruském Azově.

Ještě před dvěma lety se na celkových tržbách podílelo Rusko zhruba z poloviny a v letošním roce představuje jeho podíl asi 40 procent. "Tento relativní pokles je ovšem dán spíše růstem vývozu do ostatních teritorií," zdůrazňuje Komárek.

Díky existenci společného podniku je Kovosvit podle předsedy představenstva Komárka v Rusku vnímán jako v podstatě domácí výrobce. Dopadů sporů Kremlu s Evropskou unií se proto neobává. "Nicméně pod vlivem současné politické situace cítíme pokles na ukrajinském i běloruském trhu. Ten se nám naštěstí daří kompenzovat v pobaltských státech, ale také ve vzdálenějších zemích, jako je Ázerbájdžán a Kyrgyzstán," dodává předseda.

Zhruba 30 až 40 procent produkce Kovosvitu každoročně končí v tuzemsku. O zbylou část se dělí hlavně Čína, Indie, Skandinávie, Itálie, Německo a Francie. Část vývozu strojů ze Sezimova Ústí nadále zprostředkovává někdejší organizace zahraničního obchodu Strojimport - týká se to hlavně vývozu do Německa. V některých státech dosud exportéři podle Komárka potřebují, aby jim stát pomáhal otevírat dveře a poskytoval jim podporu. "Česká diplomacie je velmi aktivní při pořádání misí do rozvíjejících se teritorií. V případě zemí, které jsou z hlediska poptávky po obráběcích strojích zajímavé, se těchto akcí účastníme," líčí Komárek.

Firma spolupracuje rovněž s Českou exportní bankou a s pojišťovací společností EGAP. "Jejich služby nám pomáhají tím, že jsme schopni zajistit financování našich dodávek za příznivých podmínek. Někdy může být právě toto jazýčkem na vahách při rozhodování zákazníka. Z našeho pohledu by mohly státní instituce akceptovat ještě o něco více rizika a výrazněji podporovat export do států bývalého Sovětského svazu," domnívá se Komárek.

Současný Kovosvit MAS ovšem nespoléhá jen na své tradiční obráběcí stroje a multifunkční centra. Pustil se také například do výroby speciálních technologií pro vodní elektrárny, které se hodí tam, kde toky mají velmi malý spád. "V současnosti je naším nosným produktem v této oblasti zařízení na principu Archimédova šroubu. To umožňuje výrobu elektrické energie v místech, na kterých by to s konvenčními typy turbín nebylo z ekonomického hlediska možné," upřesňuje Komárek s tím, že díky této technologii mohou investoři ušetřit až 30 procent investičních nákladů při zachování stejného množství vyrobené elektřiny. Toto nové zařízení vyváží Kovosvit zejména do západoevropských zemí, v nichž je rozvinutý systém podpory obnovitelných zdrojů energie. Nejlepší místa pro výstavbu malých vodních elektráren jsou tam přitom již dávno obsazená a v těch zbylých musí investoři většinou řešit stejný problém, jímž je právě velmi malý výškový rozdíl hladin.

Tento nový obor Kovosvit rozvíjí od roku 2013. Letos by měl do celkových tržeb přispět částkou 40 milionů korun. "Již máme také několik případů v České republice, kdy našim zákazníkům nabízíme kompletní dodávku malých vodních elektráren, tedy zajištění projektové, schvalovací i stavební části neboli výstavbu elektrárny od myšlenky po předání klíčů," upozorňuje Komárek.

Podnik, který původně v roce 1939 založila obuvnická firma Baťa jako pobočku svých zlínských strojíren (od toho MAS jako Moravská akciová společnost), dále nabízí produkci z vlastní slévárny, jejíž kapacita je větší, než by odpovídalo současné strojírenské produkci celé továrny.

 

Kovosvit MAS

- Strojírenský podnik se sídlem v Sezimově Ústí.
- Byl založen v roce 1939 společností Baťa.
- Firma má 850 zaměstnanců v ČR a 120 v dceřiné ruské společnosti.
- Celkové tržby za rok 2014 činily 3,2 miliardy korun, z čehož 2,2 miliardy vytvořila mateřská česká firma a miliardu její ruská dcera.


František Komárek se stal majitelem Kovosvitu díky rozdělení majetku podnikatelské rodiny Komárků.

Foto: Lukáš Bíba

Související