Švýcar, který dal jméno americkým automobilům

Chevroletův život byl plný paradoxů. Narodil se ve Švýcarsku, mládí prožil ve Francii, ale hlásí se k němu hlavně Američané. Jmenuje se po něm slavná automobilka, působil v ní však jen krátce. A zatímco firma vydělávala na autech miliony dolarů, ten, který jim dal jméno, zemřel jako osudem zlomený muž.

Louis Chevrolet se narodil v roce 1878 ve švýcarském městě La Chaux-de-Fonds, které je střediskem hodinářského průmyslu. Hodinářem byl i jeho otec. V roce 1886 se rodina přestěhovala do burgundského města Beaune. Tam Louis propadl kouzlu světa mechaniky a jízdních kol.

V té době už měl šest sourozenců. Otcova hodinářská dílna jen stěží stačila všechny uživit. Ačkoliv ve škole měl velmi dobrý prospěch, hned v jedenácti letech musel začít pracovat, aby přispíval na chod domácnosti. Vystřídal několik míst, až v roce 1895 nastoupil jako mechanik do prodejny a servisu jízdních kol společnosti Roblin.

Sebevědomí mu stouplo, když jednou do dílny přišel Američan, kterému se rozbilo motorové vozidlo. Šéf mu totiž nedokázal pomoct, ale zručný mladík závadu našel a opravil. Hrdý mohl být i na své výsledky v cyklistických závodech. Po několika letech odešel do Paříže, jež byla světovým motocyklovým a automobilovým centrem. V hlavním městě však nenašel práci, která by ho plně uspokojila, a záhy dal Francii sbohem. Dozvěděl se totiž, že firmy na druhé straně oceánu ve velkém nabírají evropské odborníky, dobře je platí a nehledí přitom na formální vzdělání.

Americký sen

Nový život začal v kanadském městě Montreal, v němž se hovořilo převážně francouzsky. Nejprve působil jako šofér a mechanik v jedné osobě. Ale ani tam nezůstal dlouho. Jakmile se zdokonalil v angličtině, odjel do New Yorku, kde pracoval pro filiálku francouzského výrobce vozidel De Dion-Bouton, dokud ji majitel nezavřel. Pak přešel k zastoupení Fiatu, v jehož barvách se poprvé postavil na startovní čáru.

Hned první závod mu vynesl vítězství. Následovala další a další. Závody tehdy byly pro motorismus mnohem důležitější než dnes, protože mezi cestovními a závodními vozy ještě nezela propast a prodejní výsledky jednotlivých značek do značné míry odpovídaly jejich sportovním úspěchům. Automobilové soutěže navíc byly módní záležitostí. Mívaly obrovskou návštěvnost a mluvilo se o nich téměř všude. Chevrolet se tak stal celebritou. K jeho známým patřili průkopníci automobilového průmyslu, například Ford či Lancia.

Na svou dobu byl Chevrolet nezvykle vysoký, měřil 182 centimetrů, a zároveň silný, což byla při řízení obtížně ovladatelných závodních vozů obrovská výhoda. A také měl až neuvěřitelné štěstí. Jako zázrakem přežil řadu hrozivých havárií, za které čtyři z jeho spolujezdců zaplatili životem (v té době bývala posádka závodního auta dvoučlenná; vedle řidiče seděl mechanik).

Vrchol závodní kariéry Louise Chevroleta byl spojen s americkou společností Buick. Ta mu rovněž umožnila, aby se podílel na vývoji vozů.

Mezitím se zamiloval do šestnáctileté dívky, se kterou se po roční známosti oženil. Z manželství se narodili synové Charles a Alfred. Na manželce lpěl až do konce svého života. Byl laskavým otcem, závodní auta však synům zakázal.

Postaral se rovněž o matku a většinu svých sourozenců, když jim otec ve věku 49 let zemřel. Skoro celá početná rodina Chevroletů se tak znovu sešla v Americe. Dva bratři se vydali po jeho stopách a usedli za volant závodních vozů.

U Buicku se Louis Chevrolet natolik důkladně seznámil s konstrukcí motorů a automobilů, že se rozhodl sám zkonstruovat celý vůz a začít jej vyrábět ve velkém. K tomu však potřeboval kapitál, tedy i společníky. Hlavního partnera našel ve významném americkém obchodníkovi Williamu Durantovi, s nímž se sblížil na závodech a při působení ve firmě Buick.

Durant byl dravec, jenž kroužil kolem automobilek, jakmile se ocitly v problémech. Pak je koupil a začlenil do skupiny General Motors (GM), z níž se časem stal největší automobilový koncern světa. Úvěry potřebné pro vybudování nové automobilky sehnal Durant. Několik minoritních společníků navíc pocházelo z okruhu Durantových souputníků, čímž bylo zaděláno na budoucí komplikace.

Chevrolet Motor Car Company vznikla v roce 1911. V témže roce připravila první model Six, který se v následujícím roce začal v nové továrně vyrábět. Traduje se, že když spokojený konstruktér v Detroitu zkoušel první exemplář, hnal se ranní ulicí stovkou. Kvůli tomu skončil před soudem. Soudce se ho zeptal na jméno a vzápětí mu napařil dvacet dolarů pokuty.

"Za co dvacet dolarů?" divil se Chevrolet. "Deset dolarů za rychlou jízdu a deset za to, že se vydáváte za slavného závodníka," vysvětlil soudce.

Rozpor mezi společníky

První vůz značky Chevrolet se vyznačoval elegancí a pohodlně uvezl pět cestujících. Jeho výbava byla nezvykle bohatá; měl již například elektrická světla. Šestiválcový motor běžel tiše a vynikal spolehlivostí; později přecházel v téměř nezměněné podobě z typu do typu a ve výrobě zůstal dvacet let. Maximální rychlost přesahovala 100 kilometrů za hodinu, což byla u cestovních aut před první světovou válkou výjimka. První Chevrolet tak na trhu slavil obrovský úspěch.

Mezi partnery však téměř od samého počátku doutnaly spory o technické a organizační otázky. Chevrolet chtěl nadále vyrábět mimořádně kvalitní vozy, zatímco Durant hodlal všemožně šetřit a do budoucna nabízet mnohem levnější automobily.

V roce 1913 odplul Louis Chevrolet s celou rodinou na návštěvu Francie. Po návratu z dovolené zjistil, že Durant využil jeho nepřítomnosti a v řadě záležitostí ho postavil před hotovou věc. Závodník se urazil, a ačkoliv vyznával heslo "nikdy se nevzdávej", své akcie prodal Durantovi pod cenou. Průmyslník pak firmu začlenil do skupiny General Motors, ve které zanedlouho sehrála roli nejdůležitější značky, díky níž koncern překonal Forda a stal se největším výrobcem automobilů na světě.

Louis Chevrolet se načas vrátil k závodění a postupně vystřídal řadu podnikatelských aktivit. Především založil firmu Frontenac Motor Corporation, která vyráběla závodní automobily. Ty se vyznačovaly zejména tím, že byly nezvykle lehké, neboť hojně využívaly díly z hliníku. Automobily Frontenac získaly řadu cen. K nejúspěšnějším jezdcům patřil Gaston, nejmladší z bratrů Chevroletů. Ten se však při jednom závodě v roce 1920 zabil a mistrem USA byl jmenován až posmrtně.

V den havárie se Louis Chevrolet zapřisáhl, že sám už nikdy nebude závodit. Toto předsevzetí dodržel v případě automobilů stoprocentně. V roce 1925 se však na Floridě ještě zúčastnil závodu motorových člunů, jenž mu přinesl poslední vítězství.

Závodníkem byl i další bratr, poněkud opatrnější Arthur Chevrolet. Také on v roce 1920 tuto profesi opustil. Vzápětí Louis a Arthur založili v Indianapolisu firmu Chevrolet Brothers Manufacturing Company. Ta se po dobu osmi let zabývala přestavbou Fordových motorů na mnohem výkonnější, které zabudovávala do závodních vozů zvaných Fronty-Ford.

Hádka mezi bratry

V roce 1926 vyvinula společnost také letecké motory Chevrolair. Oba bratři se však vzápětí pohádali o to, kdo sehrál při jejich vývoji hlavní roli, a nikdy se již neusmířili.

Arthur si založil vlastní firmu na letecké motory, kterou však zničila velká hospodářská krize. Od té doby trpěl psychickými potížemi a v roce 1946 ukončil svůj život sebevraždou.

Deprese následující po krachu na newyorské burze zlikvidovala rovněž podnikání Louise Chevroleta. V roce 1934 utrpěl první z řady záchvatů mrtvice. Záhy nato jeho starší syn Charles zemřel ve věku nedožitých 28 let na selhání ledvin. A protože neštěstí nechodí nikdy samo, při požáru přišel Louis Chevrolet o veškeré archiválie, o náčrty i detailní plány motorů, automobilů a dílů, které si po krachu podniku schoval do domu své sestry.

Také se začaly ozývat důsledky zranění, jež utrpěl v době své kariéry automobilového závodníka. Ta trvala patnáct let, a když sečteme všechny měsíce, které strávil v důsledku úrazů na nemocničním lůžku, dá to dohromady přes tři roky.

Kvůli stále se zhoršujícímu zdravotnímu stavu nesměl řídit. Novinářům si v roce 1940 postěžoval, že je pro něho velmi těžké sedět v autě jinde než za volantem. "Ale co mohu dělat, musím si na to zvyknout!" dodal zcela šedivý, unavený a pohublý Chevrolet.

Legenda praví, že zakladatel slavné značky dožil v krajní bídě, ale není to úplně pravda. Bydlel v domku u Detroitu a mohl si dopřát lékařskou péči. Jeho zdravotní stav však byl příliš špatný. Na jaře roku 1941 mu doktoři amputovali snětí postiženou nohu. Počátkem léta pak doma zemřel. Bylo mu 62 let.

Jeho mladší syn Alfred se vyznačoval mimořádnou skromností. Nikdy se nepokusil vytěžit cokoliv ze skutečnosti, že měl slavného otce. Většinu života strávil prací u montážní linky detroitské společnosti Fuel Bendix, která vyráběla zejména automobilové díly.

"Neměl tu práci rád, ale chodil tam spolehlivě každý den, protože musel," svěřila se bezdětná vdova, když její muž v roce 1971 ve věku 59 let zemřel. Až do pohřbu nikdo z jeho kolegů netušil, že tichý Alfred byl synem slavného závodníka a významného podnikatele. Jeho prakticky jedinou zálibou bývaly výlety, na které o víkendech vyrážel s milovanou ženou, a to automobilem značky Chevrolet.

Tím se nelišil od spousty Američanů, protože GM byla největší automobilkou světa a populární "chevy" patřily k nejběžnějším vozům v USA (v rámci koncernu GM šlo o základní značku, nad ní stály dražší vozy Oldsmobile, Pontiac, Buick a Cadillac). Modely Chevrolet vyrábělo v 60. letech kolem 120 tisíc pracovníků a každý desátý vůz na amerických silnicích nesl logo s křížem, které patrně odkazovalo na Chevroletův švýcarský původ.

Jeden z automobilů Chevrolet se inspiroval ve vozech značek Tatra a Porsche. Šlo o Chevrolet Corvair z let 1960 až 1969, který se zásadně lišil od veškeré zbylé produkce automobilek v USA.

V 50. letech nabízela detroitská "trojka" jen velká osmiválcová auta klasické koncepce, která navíc s každou novou generací ještě poporostla. Na americkém trhu však slavily překvapivý úspěch i malé evropské vozy s motorem vzadu, zejména VW Brouk. Vedení koncernu GM se proto rozhodlo vyvinout auto, které by se rozměry, parametry i cenou zařadilo mezi Brouka a křižníky silnic. Corvair dostal po evropském vzoru samonosnou karoserii, která na délku měřila "jen" 4,6 metru. A také plochý, vzduchem chlazený šestiválec umístěný vzadu. Konstruktérům se podařilo vytvořit nejen základní sedan, ale také kupé, kabriolet, a dokonce i praktické kombi, což je u aut s motorem u zadní nápravy raritou.

Jenže rychlý vůz se v zatáčkách choval jinak, než byli američtí řidiči zvyklí. Mnozí při prvním náznaku smyku zpanikařili, a proto došlo k řadě havárií. Jak už je v USA tradicí, postižení automobilku zažalovali.

Do boje proti Corvairu vyrazil právník Ralph Nadar, politický aktivista a ochránce práv spotřebitelů. Věnoval mu hlavní část své knihy "Nebezpečné při každé rychlosti". Po její publikaci zájem o Corvairy prudce klesl a skupina GM byla nucena jejich výrobu v roce 1969 ukončit.

Důsledky pocítila rovněž Evropa. Z Ameriky se totiž rozšířil Nadarův názor, že automobily s motorem vzadu jsou vždy nebezpečné, neboť snadno dostávají smyk. Americké vyšetřující orgány sice po mnoha letech konstatovaly, že chování vozů Corvair nebylo nebezpečnější než v případě průměrných soudobých aut, pověst koncepce s motorem vzadu však utrpěla nenapravitelnou ztrátu. Většina automobilek ji začala urychleně opouštět. Výjimku představovaly Porsche a Škoda.

V poslední době ovšem Chevrolet stíhají skutečné potíže s bezpečností. Skupina GM totiž musela svolat miliony aut kvůli potenciálně smrtícímu problému se zapalováním. Kritici jí přitom vyčítají, že o problému věděla deset let a auta začala svolávat až loni.

Chevrolet

- Americká automobilka založená v roce 1911.
- Od roku 1917 je součástí skupiny General Motors.
- GM v loňském roce prodala více než 9,9 milionu vozidel.
- Značka Chevrolet představuje v USA základ nabídky skupiny GM.
- V Evropě se donedávna pod značkou Chevrolet prodávaly vozy z někdejší korejské automobilky Daewoo, kterou skupina GM ovládla.
- V posledních dvou letech se jihokorejské Chevrolety z Evropy stáhly, v nabídce tu zůstaly jen v USA vyráběné modely Chevrolet Corvette a Camaro.
- Za prvních sedm měsíců tohoto roku bylo v ČR registrováno 20 nových vozů Chevrolet.

3 mld. USD

Tolik už stálo GM svolávání vozů Chevrolet Cobalt a dalších kvůli smrtící závadě přepínače zapalování.

Závodník, konstruktér a podnikatel Louis Chevrolet. Jeho jméno nesla slavná automobilka, sám však zemřel celkem chudý.

Chevrolet Bel Air Convertible. Tato řada otevřených vozů s odnímatelnou pevnou střechou ("hardtop") zůstala ve výrobě v USA do roku 1975, v Kanadě přežila až do roku 1981.

Foto: Archiv, Chevrolet media