Ekonom přes SMS

Pošlete do úterý 22:00 SMS ve tvaru: EKONOM JMENO PRIJMENI ULICE CP OBEC PSC na číslo 90211 a časopis Ekonom Vám doručíme až domů. Více zde.

Cena SMS služby včetně doručení výtisku je 49 Kč vč. DPH. Službu technicky zajišťuje ATS Praha.

V EU se globálně nejrozšířenější značka nevejde do první desítky prodejního žabříčku a ani ostatním japonským automobilkám se tu v poslední době příliš nedaří.

Důvodů je mnoho. Jedním bylo posilování japonského jenu, které v posledních několika letech drtilo japonské vývozce. Druhým je, že na auta dovážená přímo z Japonska se v Evropě vztahuje poměrně vysoké clo. Nicméně kurzový vývoj nyní začal japonským exportérům spíše nahrávat. A clo by měla odstranit připravovaná dohoda o volném obchodu; obdobná, jakou Evropská unie uzavřela s Koreou a připravuje s USA.

Řada modelů japonských značek, které se v Evropě prodávají, se zde navíc rovněž vyrábí. Například Toyota Aygo vyjíždí z TPCA Kolín, většina ovšem vzniká v Anglii, Francii, Španělsku, případně v Turecku. Podobně postupují japonské automobilky v Americe, ale tam dosahují mnohem lepších výsledků.

V čem je tedy problém? Vždyť japonské automobilky vyvinuly obrovské množství modelů, jimiž se dokázaly skvěle trefit do vkusu nejen asijských a amerických, ale i australských a afrických zákazníků. Evropa je však pro ně komplikovaný trh, který má příliš mnoho zvláštností. K těm hlavním patří množství různých měn, jakož i nezvyklá síla jednotlivých "národních značek". Proto se japonským vozidlům daří relativně nejlépe v zemích, jako je Island, Norsko či Řecko, kde žádná domácí automobilka neexistuje.

Důležitým faktorem je také evropská záliba v dieselových motorech, vyplývající z toho, že evropské státy kdysi naftu daňově podpořily. Ne že by Japonci neuměli nabídnout i vznětové motory, ale není to pro ně priorita. Mnozí evropští zákazníci také rádi řadí rychlosti ručně, potrpí si na vysoké akceleraci i na možnosti poskládat vůz podle individuálních tužeb.

Neliší se přitom jen vkus zákazníků, ale také mentalita dělníků a manažerů v evropských výrobních závodech. Japonské metody zde zatím úplně nefungují, takže ani kvalita výrobků občas není stejná, jaké dosahují Japonci jinde.

Jenže v Americe také dlouho trvalo, než si zaměstnanci tamních výrobních závodů na japonské metody zvykli. Ale zvykli si. Celní ochrana také dříve či později padne, takže evropské značky ještě zdaleka nemají vyhráno. Jediným dlouhodobým řešením tedy je vyrábět "japonštější" (čti kvalitnější) automobilky než samotní Japonci.

Více informací o japonských autech v Evropě přinese týdeník Ekonom ve čtvrtek 2. července 2015.

Související