Šéf Cisco ČR: Kdy se Česko vrátí na výsluní technologií? Lépe bylo i za monarchie

Tato každoroční studie ukazuje, jak si stojíme ve srovnání s dalšími 142 státy světa z hlediska schopnosti využívat moderní technologie a vytěžit jejich potenciál pro ekonomický a sociální rozvoj země. Letos jsme se umístili na 43. místě, o jedno níže než vloni.

Ve srovnání s jinými zeměmi regionu střední a východní Evropy na tom zdánlivě nejsme nijak špatně. Ostatní státy visegrádské čtyřky zůstaly za námi, ze zemí východní Evropy jsou před námi jen Slovinsko a pobaltské státy, které si již dávno vysloužily označení "tygrů" v nasazení a využívání moderních technologií a síťové ekonomiky.

Za Rakouska bylo líp

Podívejme se ale na věc perspektivou toho, jak si Česká republika vedla ve využívání moderních technologií v minulosti. Za Rakouska-Uherska jsme byli průmyslově nejrozvinutější částí monarchie a na tuto pozici jsme navázali i v době první republiky. Produkce našeho automobilového nebo leteckého průmyslu, stejně jako výrobky přesného strojírenství byly světovou špičkou. Kam bychom v té době patřili, kdyby již existoval index využívání moderních technologií? Jistě mezi prvních deset zemí světa. Nikoliv na 43. příčku jako dnes.

Studie "Global Information Technology Report" (GITR) ale není jen srovnávacím žebříčkem. Pokud se na výsledky podíváme detailněji, uvidíme, jakou cestou bychom se měli vydat, abychom se vrátili na čelo pelotonu. Klíčovou roli bude hrát digitální infrastruktura, vzdělávání a také přístup české státní správy k propagaci informačních a komunikačních technologií - a v tom posledním máme co napravovat. V rámci vize, kam se má naše země a její ekonomika ubírat, jsou technologie fakticky opomíjeny.

Internetem k HDP

Pokud jde o význam digitální infrastruktury, zkušenosti uplynulých dvou dekád ukazují, že rozvoj ICT a zejména rychlého připojení k internetu má pozitivní dopad na hrubý domácí produkt - analytici odhadují, že 10procentní nárůst rychlého připojení vyvolává růst HDP o 1,35 procenta. Také proto si Evropská unie ve své Digitální agendě stanovila cíl, aby do roku 2020 měli všichni Evropané širokopásmové internetové připojení o rychlosti nejméně 30 Mb/s a polovina evropských domácností měla internetové připojení rychlejší než 100 Mb/s.

Dosažení těchto cílů si i v České republice vyžádá investice do infrastruktury. Stejně důležité jsou ale investice do lidského potenciálu. Jak totiž ukazují odborné studie, nejpozději do několika let bude naprostá většina pracovních pozic vyžadovat určitý stupeň IT znalostí a prakticky každá firma bez rozdílu oboru a zaměření se změní na (z dnešního pohledu) hi-tech firmu.

Tahounem této změny jsou koncepty jako takzvaný internet věcí nebo "Internet of Everything", který umožňuje propojit výrobní procesy, stroje a zařízení například s informacemi od obchodníků, flexibilněji řídit výrobní cyklus a zvyšovat produktivitu.

Ve veřejné správě přinese koncept chytrých měst úspory ve spotřebě energií, efektivnější veřejnou i soukromou dopravu a lepší služby pro občany. Tyto změny budou mít i pozitivní dopad na zaměstnanost - odhaduje se, že jen díky rozvoji cloud computingu vznikne do roku 2020 po celé Evropě 2,5 milionu nových pracovních míst.

Stále širší uplatnění naleznou nová povolání jako datoví vědci, inženýři pro chytré energetické sítě, specialisté pro řízení dopravy v reálném čase a mnoho dalších.

Abychom dokázali naplno využít všech možností, které nám nové technologie nabízí, bude potřeba mít pracovníky se specifickými schopnosti a dovednostmi. Významná vládní podpora by tedy měla plynout především do vzdělávání.

Do něj u nás podle údajů Eurostatu směřuje jen 4,5 procenta HDP, v čemž nás překonávají jak již zmínění "pobaltští tygři", tak naši nejbližší sousedé. Je třeba se rychle vzpamatovat a dlouhodobou podinvestovanost školství co nejdříve napravit. To, co v současné době označujeme za moderní a pokročilé technologie, nás totiž za několik let bude běžně obklopovat v soukromém životě i práci a naše děti na to musejí být připraveny.