Výrobci biopaliv se nemusí bát. Chystané omezení v EU je jejich skrytým vítězstvím

Navzdory děsivé pověsti se evropské země nechtějí biopaliv vzdát. Naopak. Výbor Evropského parlamentu pro životní prostředí schválil v polovině dubna pro biopaliva první generace, tedy pro bionaftu a bioetanol ze zemědělských plodin, strop ve výši sedmi procent. Klíčové hlasování pléna Evropského parlamentu skončilo v úterý se stejným závěrem.

Návrh prezentovaný obvykle v médiích jako prohra výrobců těchto paliv je ve skutečnosti jejich skrytým vítězstvím. Limit sedmi procent se týká nikoli objemu nahrazených ropných produktů, ale energetického obsahu.

Spálením jednoho litru biopaliva se totiž získá méně energie než spálením stejného množství benzinu či nafty. Biopaliva sice již loni v Česku tvořila 6,5 procenta objemu prodaných pohonných hmot, ale v přepočtu na energetický obsah se jedná "jen" o 5,5 procenta.

Výrobcům biopaliv se tudíž otevírá prostor ke zhruba čtvrtinovému nárůstu prodeje do konce tohoto desetiletí. Dnes je ve střední Evropě nadbytek kapacit, řada výrobců zbankrotovala nebo hospodaří se ztrátou. Jenže díky dalšímu nárůstu "zelených procent" poptávka vzroste a z výroby biopaliv se opět stane ziskový byznys.

Kdo na tom vydělá? Životní prostředí ani motoristé to nebudou. Mezi vítěze budou patřit zemědělci, vzroste totiž odbyt jejich produkce a omezí se tím chronická nadprodukce zemědělských komodit v Evropské unii. A samozřejmě také výrobci biopaliv.

Největším výrobcem řepkové bionafty je v Česku holding Agrofert vlastněný Andrejem Babišem. Ve výrobě bioetanolu neboli biolihu dominuje cukrovar Tereos TTD s francouským vlastníkem. A třeba na nárůstu podílu vydělá i další investor, který včas odkoupí a zprovozní některý ze zkrachovalých závodů.