Stát přichází na DPH o 105 miliard korun ročně, spočítal NKÚ

Nejčastější příčinou daňových úniků, asi ze 40 procent, je podle kontrolorů úmyslné zkreslování údajů ze strany podnikatelů. Dál tak roste objem nedoplatků, který se opticky snižuje nikoliv jejich uhrazením, ale odpisem dlužných částek.

Navíc právě skončené šetření NKÚ na finančních úřadech ukázalo, že opatření daňové správy na potlačení daňových úniků přijatá v letech 2011 až 2013 nebyla účinná a nepřinesla slibované efekty.

Kontrola se týkala významu kroků, jako je zveřejňování bankovních účtů, institutu nespolehlivého plátce (úřady jich do konce loňského roku odhalily jen 156), ručení příjemce zdanitelného plnění nebo zvláštního způsobu zajištění daně. Jedinou pozitivní výjimkou bylo přenesení daňové povinnosti, zejména ve stavebnictví, kde klesl počet nových nedoplatků.

NKÚ také tvrdí, že Generální finanční ředitelství neprovádělo ve sledované době analýzy účinnosti přijatých opatření, a pouze zveřejňovalo informace o jejich pozitivních dopadech, aniž by to podepřelo jakýmikoliv údaji.

Zmíněných 105 miliard korun je velikost "mezery" DPH, která je rozdílem mezi teoretickým inkasem, tedy splněním všech daňových povinností všemi subjekty, a skutečným výběrem, který předloni dosáhl 304 miliard korun.

Zatímco v ČR je tato mezera 26procentní, průměr v Evropské unii je podle studie Evropské komise 16 procent. Výběr DPH je tedy v Česku dvakrát až třikrát horší než ve Švédsku, Nizozemsku nebo Německu. Ještě větší problémy mají pouze v několika postkomunistických zemích, například v Rumunsku a Řecku.

Zefektivní elektronická evidence tržeb výběr daní, nebo skončí stejným neúspěchem jako všechny předchozí pokusy? Na to se pokusíme odpovědět v novém čísle týdeníku Ekonom, které vychází ve čtvrtek 30. dubna.