Eroze půdy připraví Česko ročně o deset miliard korun

Kvůli špatnému způsobu hospodaření, nevhodným plodinám, svažitému terénu či dešti z polí odplavuje nebo je odfoukávána ta nejúrodnější vrstva. Předseda české pedologické společnosti Bořivoj Šarapatka považuje erozi za jednu z největších hrozeb. "Polovina zdejších polí je ohrožena vodní erozí, šestina větrnou erozí," říká.

Půda následkem eroze ztrácí svou kvalitu. "Jen hodnota odplavené zeminy je čtyři miliardy ročně," upozorňuje Bořivoj Šarapatka. Když se zohlední ještě pokles zemědělské produkce v důsledku eroze dostaneme se podle něj k deseti miliardám korun. Je jasné, že mnohdy má erozi půdy na svědomí příroda. Téměř v polovině případů za ni ale podle Šarapatky mohou lidé, často samotní zemědělci.

V Česku jen asi 18 procent zemědělců hospodaří na svém, zbytek na pronajaté půdě. A ti většinou nejsou příliš motivovaní k dlouhodobým investicím do úrodnosti půdy, do protierozních nebo krajinotvorných opatření. Česká pole tak často trpí.

Změnu by mohla přinést nyní přijatá novela zákona o ochraně zemědělského půdního fondu. "Vůbec poprvé dává státu možnost, aby za situace, kdy dochází k erozi, tedy splavování úrodné půdy z polí, donutil zemědělce k provedení konkrétních opatření," říká Vojtěch Kotecký z analytického centra Glopolis.

Ostatně vzniklé škody nelze jednoduše napravit, takže je lepší jim předcházet. Centimetrová vrstva zeminy se utváří minimálně sto let, a v horských oblastech i několikanásobně déle. "Můžeme se bavit klidně i o tisíci let," podotýká Šarapatka.

Otázkou však zůstává, jak bude boj s erozí vypadat v praxi. Stát může možnosti, které mu dává zákon, využívat buď velkoplošně, nebo jen ve vyloženě extrémních případech. Podle Vojtěcha Koteckého se ukáže až časem, které řešení bude výhodnější. Také Jan Vopravil z Výzkumného ústavu meliorací a ochrany půdy oceňuje snahu hlídat eroze. "Smyslem je, aby zemědělci erozi monitorovali, až pak mohou nastoupit sankce," říká Vopravil, který s kolegy pro zemědělce dokonce vyvíjí protierozní kalkulačku.

Co se tedy bude dít? Když silné nárazové deště spláchnou zeminu ze špatně obhospodařovaného pole a zaplaví vesnici, bude možné nařídit zemědělci, aby s erozí bojoval. "Bude muset vysázet pruhy zeleně bránící stékání vody, vytvořit meze, zatravnit prudké svahy," popisuje jedno z možných řešení Vojtěch Kotecký.

O tom, jak úrodná pole mizí pod betonovou zástavbou, čtěte v aktuálním vydání týdeníku Ekonom. Nejhůře postiženy jsou ty nejúrodnější oblasti v okolí Prahy a ve Středočeském kraji. Za posledních deset let přišli zemědělci o půdu, která výměrou odpovídá menšímu okresu.

Nový Ekonom si můžete objednat i přes SMS. V elektronické podobě je k dostání také na iPadu, iPhonu a tabletu Samsung.