Ekonom přes SMS

Pošlete do úterý 22:00 SMS ve tvaru: EKONOM JMENO PRIJMENI ULICE CP OBEC PSC na číslo 90211 a časopis Ekonom Vám doručíme až domů. Více zde.

Cena SMS služby včetně doručení výtisku je 49 Kč vč. DPH. Službu technicky zajišťuje ATS Praha.

I když radikální levice teprve nastupuje k moci, na otázku „kde udělali řečtí soudruzi chybu?“ je správný čas již teď. Řecko v posledním čtvrtstoletí je ideální studijní materiál pro každého, kdo by chtěl pochopit, jak neschopní politici a byrokraté dokážou podkopat ekonomický růst a zadlužit svou zemi.

Ještě v roce 1980, tedy těsně před vstupem do Evropské unie, mělo Řecko dle údajů Mezinárodního měnového fondu veřejný dluh na úrovni necelých 23 procent HDP. Jenže pak už každým rokem dluh skokově rostl. Činily se vlády levicové i pravicové. Magickou hranici 100 procent HDP pokořil poprvé dočasně v roce 1993, natrvalo pak v roce 2005. A dnes je zhruba na 176 procentech.

Velmi podobný příběh se odehrál v řadě dalších evropských států. Stačí připomenout Francii, která v roce 1980 – před nástupem socialistického prezidenta Francoise Mitteranda – měla dluh pouhých 20 procent HDP. Na konci 14letého Mitterandova mandátu v roce 1995 to bylo již 54 procent. Francouzský dluh začal živelně růst s příchodem globální finanční krize v roce 2008 a hranici 100 procent HDP překročí nejspíš už v příštím roce.

Za explozí dluhů stojí obvykle snaha „utopit“ ekonomickou krizi v penězích. Tedy za pomoci vládních investic a sociálních výdajů vynahradit to, o co ekonomika přichází vinou útlumu aktivity soukromého sektoru. Jenže vlády nevědí, kdy přestat. S vysokými rozpočtovými deficity hospodaří i poté, co krize dávno odezněla.

České veřejné zadlužení je podle čerstvých údajů Eurostatu na úrovni 44 procent HDP. Vláda by měla využít současného oživení ekonomiky k mírnému snižování, nebo aspoň ke stabilizaci výše dluhu. Jak ukazuje řecká zkušenost, ze 44 na 100 procent se lze při zcela nezodpovědném hospodaření dostat během pouhých osmi let.

Související