Kolik peněz budeme vracet do Bruselu za vědecká centra? Mohou to být miliardy

V lednu začalo fungovat v Klecanech nové výzkumné centrum, a už má obavy z budoucnosti. "Kolegové se mezi sebou nebaví o tom, co zajímavého zjistili. Řeší, do jakých grantových soutěží se přihlásit," podotýká profesor Höschl. Místo zkoumání duševních nemocí se tak nyní zaměstnanci centra soustředí na to, kde sehnat peníze.

"Neustále se mluví o návratu mozků. Já do Česka kvalitní vědce z USA přilákám. Ale doufám, že budou peníze na to, abychom je tady udrželi," říká Höschl. Ale zatím to moc optimisticky nevypadá. "Jsme v kritické situaci. Počínaje rokem 2016 nám bude chybět 50 až 60 milionů na zajištění chodu," doplňuje.

Na rozdíl od dalších podobných pracovišť, jako je IKEM, Revmatologický ústav či Endokrinologický ústav, totiž nové centrum vyinkasuje za léčbu pacientů jen menší část svého rozpočtu. "Klidně bychom lůžkovou část rozšířili, ale VZP nám povolila pouze 56 míst a poskytovat můžeme jen krátkodobou péči," popisuje Höschl.

Většinu peněz by centrum mělo získávat z grantů. Ale o grantový balík peněz bude bojovat mnohem více pracovišť než dřív. Za evropské peníze vzniklo téměř pět desítek vědeckých center a původní pracoviště jako Akademie věd či vysoké školy pokračují ve výzkumu dál.

Centrum v Klecanech vzniklo transformací z Psychiatrického centra Praha. "Dříve jsme měli roční rozpočet 100 milionů, jenže nyní budeme potřebovat zhruba 150 milionů," vypočítává Cyril Höschl. Z původních 130 lidí, kteří pro centrum pracovali v Praze, má totiž v souladu s pravidly evropského projektu vzrůst počet zaměstnanců na dvojnásobek. I tím se podle Höschla provoz ústavu v Klecanech prodraží. Jenže počet zaměstnanců se dle pravidel evropského projektu prostě zvýšit musí.

"Příjemce dotace se zavázal k vytvoření a udržení určitého počtu pracovních míst. Tenhle závazek není možné jen tak zrušit," říká Petra Bartáková, náměstkyně z ministerstva školství, přes které centrum v Klecanech evropské peníze čerpalo. Bartáková nicméně připouští, že ve výjimečných a odvodněných případech lze povolit výjimku.

Žádnou speciální pomoc však resort školství pro klecanské centrum nechystá. "Může se ale ucházet o peníze v národních programech pro udržitelnost stejně jako další podobné projekty," sděluje Bartáková. Podobně to vidí i ministerstvo zdravotnictví, které je zřizovatelem ústavu v Klecanech. "Když se i tak objeví problémy s financováním, budeme je koncepčně řešit," slibuje neurčitě mluvčí ministerstva zdravotnictví Štěpánka Čechová.

Pokud by Česká republika nedokázala fungování center zajistit, musela by miliardu vynaloženou na jeho vybudování a rozjezd vrátit do Bruselu. "Na to by měli úředníci myslet," říká Cyril Höschl s tím, že při porovnání výnosů a nákladů vychází jeho pracoviště vcelku "levně". "Naše provozní náklady nejsou zdaleka nejvyšší," říká Höschl. Navíc je přesvědčený, že mnohá výzkumná centra vypadají jako naplánovaná přes kopírák. "Liší se jen v tom, že jedno je v Brně a druhé kousek od Prahy," upozorňuje.

Více o miliardách pro Centra duševního zdraví si můžete přečíst v aktuálním čísle týdeníku Ekonom. Objednat si jej můžete i přes SMS. V elektronické podobě je k dostání i na iPadu a iPhonu a tabletu Samsung.