Zvrat ve vládě: Sobotka se svého ministra financí přestal bát

A nejde jen o povinný optimismus před blížícím se sjezdem ČSSD. V Lidovém domě zřejmě začínají rezonovat úvahy, že hnutí je vnitřně nepevné, opřené jen o osobu svého šéfa a především že už dosáhlo svého zenitu.

O co jde: zhruba před rokem ANO 2011 v průzkumech volebních preferencí předstihlo sociální demokraty, a tak politologové začali spekulovat o případném rozbití kabinetu a možnosti předčasných voleb. Navzdory faktu, že obě strany právě vstoupily do vlády, se to to zdálo docela logické, protože po dalších a tentokrát už opravdu vítězných volbách by se Babiš mohl stát premiérem a sám si vybírat partnery.

Tyto úvahy během loňského roku dlouho sílily, tak jak hnutí ANO 2011 stále šlo vzhůru. Avšak poslední průzkumy naznačují, že se síly obou největších stran opět vyrovnávají a že se ČSSD alespoň někteří nedávno ztracení voliči vracejí.

Například podle agentury SANEP by Babiš nyní hypotetické volby vyhrál už jen s rozdílem pouhých dvou desetin procenta, respektive o jediné poslanecké křeslo. V takové chvíli by nové volby do poslanecké sněmovny byly krajně nejistým podnikem a zbytečným riskem. A jen nevelkou Babišovu převahu naznačil i nedávný průzkum CVVM.

Proto, aniž by se sociální demokraté a lidé z ANO 2011 nějak zvlášť milovali, je teď pravděpodobné, že jejich kabinet, v němž lidovci zůstávají pouhým přívažkem, přežije. Zejména pokud vydrží ekonomický růst. Protože ale postupně budou narůstat rozpory, lze si představit, že nejpozději za další rok půjde už pouze o vládu udržovací, která nebude s to nic podstatného změnit.

Andrej Babiš ostatně nemá příliš mnoho času, aby prosadil svůj předvolební slib, že zařídí lepší výběr daní a tím peníze na penze, pro chudé regiony i rozvojové programy. Pokud se mu to nepodaří, může se přízeň jeho přívrženců, které uchvátilo heslo "bude líp", přesunout jinam.

Sociální demokraté v lepší výběr evidentně nevěří a přes protesty Andreje Babiše oprašují vlastní představy, jak do budoucna uchovat všude v Evropě ohrožený sociální stát; tedy plány na vyšší daně pro firmy a zejména pro ty velké v čele s bankami. Navíc premiérovy představy o tom, že jeho strana musí umět oslovit střední vrstvy, naznačují, že do budoucna sázejí na taktiku (posun do středu a v záloze poměrně silná KSČM), s níž před více než deseti lety sestavil svůj kabinet Vladimír Špidla. Ten také je Sobotkovým šéfporadcem.

Jinou věcí je, zda to těchto her, na něž si domácí politici zvykli v minulých letech relativního klidu, nevstoupí nové trendy. V politice nepůjde jen o růst, daně a sociální dávky, ale - v době islámského radikalismu, debat o přílivu uprchlíků a jejich kvótách i diskusí o další existenci Evropské unie - také o elementární bezpečnost.

- Kolik by plánovaná vládní opatření ČSSD mohla přinést peněz do státního rozpočtu?

- Jak se dotknou podnikatelů?

- Má návrh sociální demokracie šanci projít přes ministra financí Andreje Babiše?

- A jak se Bohuslav Sobotka staví k uprchlíkům, sankcím a účasti Ruska na dostavbě Temelína?

Odpovědi najdete ve velkém rozhovoru v aktuálním čísle týdeníku Ekonom. Objednat si jej můžete i přes SMS. V elektronické podobě je k dostání i na iPadu a iPhonu a tabletu Samsung.