Michl: Česká ekonomika bude letos velká jízda. Po ucpané české dálnici

V autoškolách učí, že na silnicích se má zpomalovat kvůli rychlostnímu limitu. Česká ekonomika má podobné omezení, které se učí zase na vysokých školách. Odborně se tomu říká potenciální produkt. Na silnici omezení rychlosti platí již věky. Nařízení místodržitele v Království českém z 29. ledna 1900 stanovilo, že rychlost jízdy nesmí býti v uzavřených osadách větší, než kolik obnáší rychlost koně v klusu.

Pro potenciál hospodářský je důležité, jak roste kapitálová vybavenost a kvalita pracovní síly. Když přepálíte limit na silnici, může vás stopnout policista. Když přepálíte potenciál, třeba že si na dluh budete žít nad poměry, přichází většinou přehřátí ekonomiky, něco bouchne a pak pád.

Podobně jako potenciál ekonomiky i ten rychlostní limit v čase roste. Po revoluci mohly naše stopětky jezdit "už" sto deset. Pak od devadesátého sedmého naše felicie drandily stotřicítkou… Ano, v Německu se už jezdilo golfem ne­omezeně rychle, do omezení vlastního motoru. Ale to je Německo, na jeho úrovni v roce 2015 určitě nebudeme.

Dělal jsem analýzu struktury československého/českého HDP od roku 1970 dodnes. Památný 17. listopad změnil poměry ve společnosti. Potenciál ekonomiky je vyšší. Ale tohle možná překvapí: sametová revoluce zas tak moc nezměnila poměry mezi tahouny hlavního ekonomického ukazatele – HDP. Spotřeba domácností, to, co protočíme v obchodech, tvoří stále polovinu HDP, investice zhruba pětinu. Prachy vyděláváme hlavně exportem. A budeme i v roce 2015.

Jak uvolnit ruce podnikatelům

Spotřeba domácností sice roste, ale ne nějak zázračně. Už od 70. let tvoří stabilní podíl na HDP kolem poloviny. Investice – podobně jako spotřeba – rostou, ale i tady platí, že tvoří cca stejný podíl na HDP už od 70. let, někde mezi 20 a 30 procenty. Neumíme u nás rychle postavit dálnici ani nakopnout HDP přes investice, všechno nám trvá jako za komunistů – a někteří pamětníci by dodali, že někdy i déle…

Když vláda v listopadu 2014 schválila změnu zákona o pozemních komunikacích, umožnila zvýšení rychlosti na vybraných silnicích první třídy z 90 na 110 kilometrů v hodině. Něco takového by se hodilo střední třídě podnikatelů – aby se jim uvolnily ruce a mohli zrychlit.

Jenomže tohle jedním zákonem jako ta rychlost přepsat nepůjde. V roce 2015 vládní úředníci napíší další koncepci rozvoje malého a středního podnikání. Sami tušíte, a možná to vědí i oni, k čemu bude… Možná by udělali lépe, kdyby firmám nechali klid na práci. Podobně i pro ty velké vznikne inovace exportní strategie. Česko má nyní schválenou exportní strategii do roku 2020. Má ale nějaké ministerstvo radit firmám, kam exportovat?

Kromě zákonných limitů a potenciálů nás bude brzdit i vlastní vyčůranost. Ani v levém pruhu nepůjde jet 130 plynule. Neboť se neumíme předjíždět a děláme si naschvály. Ať už z potěšení, nebo z laxnosti, budeme dále vjíždět rychlejšímu autu do cesty. Leckdy ten rychlejší pak za to bude rád vytrestávat. Rozuměj vybržďovat. I když zrovna nenatrefíte v příštím roce na "piráta 2222" Trpišovského, vyčůranost a sobeckost kupy dalších řidičů vás prostě brzdit bude.

Obdobně v ekonomice budeme dále vymýšlet, jak přečůrat nejen toho druhého, ale i zákon a urvat co nejvíce pro sebe. Češi dále budou zneužívat dávky a dotace. Krást se bude ve zdravotnictví. A platit daně nebude normální. Za vše jeden titulek z webu České televize: "Placení daní nás zruinuje, říkají hospodští." Až tak se staly podvody normálem.

Půjdou jinam?

Ve 2015 budeme mít na daních dva hlavní problémy: krácení tržeb a podvody s DPH. Někteří živnostníci jsou poctiví. Jiní deklarují roční příjem, ze kterého by neuživili ani náročnější kočku, natož blondýnu, a ještě pro ni autíčko.

Druhý hlavní problém s daněmi je, že se ve velkém podvádí s DPH – nejrenomovanější odhad je ze studie Evropské komise a pro Česko to vychází na 90 až 110 miliard korun úniků ročně.

S tím prvním problémem pomůže kontrolní výkaz údajů z faktur a následně elektronická evidence tržeb. Obojí bude v praxi při nejlepším ale až od roku 2016. Problém dvě pak může být řešen plnou elektronizací faktur a kontrolním systémem, že DPH sedí u odběratele a dodavatele.

Karuselové obchody jsou všechny přes kopírák a jsou neuvěřitelně flexibilní. Když dostane finanční správa data a chytré analytiky, přestane se to šéfům firem v Česku vyplácet a půjdou jinam, nejlépe za mříže, anebo vezmou bouráky a přes zácpy dojedou do okolních zemí.

V roce 2015 se ukáže, zda tyhle projekty, které máme zatím jen na papíře, zase technicky nezvoráme.

Kdo objede překážku

Kromě již zmíněného nás budou brzdit i překážky na cestě. Vždycky se nějaké objeví, to je jasné. Jde o reakci na ně. Když je na dálnici zúžení, máme v české legislativě již od roku 2000 pravidlo zipu. Běžně ho nedodržujeme. Buď jsme hloupí a nechápeme to, anebo schválně. Přitom by ubylo kolon.

Když se objeví překážka v ekonomice, neumíme ji také pružně objet, natož odstranit. Přitom bychom rostli plynuleji. Buď jsme hloupí a nevíme, jak na to, a nechápeme problém, anebo se prostě politická "elita" ne a ne dohodnout… Ať už jde o novelu nějakého zákona (soutěžení veřejných zakázek), nebo o prachobyčejnou přípravu stavby. Až po 20 letech, v listopadu 2014, farmářka Ludmila Havránková podepsala se Státním pozemkovým úřadem dohodu o výměně posledního pozemku potřebného pro dostavbu dálnice do Hradce Králové.

Překážkou pro firmy bude jejich vlastní úspěch. Jak se v roce 2014 postupně rozjížděly podniky, začaly kumulovat vydělané peníze. Většina té hotovosti končí v bankách (od podniků), následně ve státních dluhopisech (od bank) a poté protečou státním rozpočtem. Tam jsou peníze buď projedeny, nebo přerozděleny. Anebo proinvestovány a zamíří jako platba za zakázky zpět k podnikům. A ty si zisk zase uloží u bank, banky si koupí státní dluhopis atd.

Tohle zlomí jen to, až začnou podniky rozšiřovat výrobu nebo prostě až do investic pořádně prásknou a peníze začnou utrácet. Stát s tím moc nezmůže, ten to může jen kazit (administrativou) anebo udržovat (investicemi, nakopnout to přes ně moc neumí)…

Tohle je kromě limitů, vyčůranosti a neumění přeskakovat překážky hlavní makroekonomický důvod, proč se peníze v ekonomice točí pomalu, proč ekonomika příliš neporoste, jak jsme byli zvyklí před rokem 2008, a proč míra nezaměstnanosti zůstala v roce 2014 nad úrovní roku 2008 a nebyla už pod jako třeba v Německu.

Víme, že nic nevíme

Megatrendem roku 2015 bude přebytek peněz ležících ladem. Tento přebytek neznamená, že na dálnicích budou jezdit auta narvaná penězi. Znamená to, že finance budou déle ležet v bankách, že méně soukromých investic, větší důraz na produktivitu práce a vlastně i opatrnost budou znamenat pomalejší ekonomický růst.

Rok 2015 pak také napoví, kdy skončí bezprecedentně nízké úrokové sazby a uzavírky na D1. Kdy skončí ve světě tisknutí peněz – pardon, kvantitativní uvolňování – a kdy se bude jezdit po dálnici D8 přes České středohoří nebo plynuleji na Budějovice…

Jak tohle vše skončí, zda velkou či malou inflací, recesí či expanzí, nulovými nebo obrovskými úroky, vlastně vůbec nevíme… Tyhle kombinace makroekonomických proměnných svět prostě ještě nikdy nezažil. A co s těmi dálnicemi? Jestli dodržíme evropský primát v pomalosti? I tohle je nepředvídatelné.

Takže spíše už víme, že nic nevíme. Dá se předpovědět jediné, na silnici i v ekonomice v roce 2015 na plný plyn zapomeňte…

Tento text vyšel ve velké ročence Svět 2015. Více zde.