Čeští miliardáři podpoří výzkum lepších solárních panelů

Mladého fyzika Tomáše Mančala inspirovala příroda. Snaží se napodobit pozoruhodnou schopnost rostlin a bakterií, které dovedou téměř stoprocentně využít sluneční energii. "Poznatky o živých organismech přenášíme do vhodného umělého systému," říká Tomáš Mančal, který působí na MFF Univerzity Karlovy v Praze. Jeho nápad může přispět k vývoji vývoji fotovoltaických článků, jež budou účinnější než ty dosavadní na bázi křemíku.

Mančal na svůj projekt získá milionový grant od Nadačního fondu Neuron v oboru fyzika. Bude upravovat materiál nazývaný fluorografen, který je určitou variací grafenu. Na tento tenký, ohebný a neskutečně pevný materiál zaměří svůj výzkum také Michal Otyepka z Univerzity Palackého v Olomouci. "Grafen je laicky řečeno destička z jedné či dvou vrstev atomů uhlíku," vysvětluje profesor Otyepka. Je však 300krát pevnější než ocel. A list grafenu o velikosti fotbalového hřiště by vážil pouze jeden gram.

Otyepka, který získá grant v oblasti chemie, chce grafen kombinovat s živou tkání. Díky tomu se dopracuje k chytrým senzorům a jeho poznatky by se mohly využít i při zachytávání vzácných a těžko dostupných prvků z mořské vody.

Za medicínu je oceněna Zuzana Libá, která pracuje ve Fakultní nemocnici Motol. Věnuje se autoimunitním onemocněním nervového systému.

Pradávná hřiště, kde probíhaly rituální hry. Tak se dívá na rondely, kruhová prostranství, která vznikala zhruba pět tisíc let před naším letopočtem, Jaroslav Řídký z Archeologického ústavu Akademie věd.

Na jejich výzkum nyní obdrží grant udělovaný oboru společenských věd. Posledním z pětice laureátů je matematik působící na Matfyzu Jan Šťovíček. Věnuje se homotopickým teoriím, které se zjednodušeně zabývají matematickým vyjádřením a popisem tvarů.

Duchovním otcem fondu Neuron na podporu vědy je miliardář Karel Janeček. Dalšími mecenáši se postupně stali majitel firmy Jablotron Dalibor Dědek či Libor Winkler a Martin Ducháček ze společnosti RSJ. "Fascinuje mě, že se v Česku našli podnikatelé, kteří podporují základní výzkum," říká Michal Otyepka a zdůrazňuje, že získaný milion bere jako obrovský závazek.

Podle ředitelky fondu Moniky Vondrákové je zejména mezi mladými badateli patrná určitá skepse vyplývající z financování vědy v Česku. "Proto je chceme motivovat, aby svůj výzkum realizovali, vysvětluje Vondráková.

Kromě milionových grantů Impuls letos fond oceňuje vědce i za mezinárodní přínos – mezi laureáty nechybí špičkový chirurg Bohdan Pomahač, který celosvětově proslul transplantacemi obličeje.

Jedna z cen putuje i za uznávaným matematikem Ivem Babuškou, který žije od roku 1968 ve Spojených státech. Podílel se mimo jiné na propočtech při budování hráze Orlíku nebo na stavbě reaktoru pro jadernou elektrárnu v Jaslovských Bohunicích.

Více o Michalu Otyepkovi najdete ve vánočním dvojčísle týdeníku Ekonom, které vychází 18. prosince.