Baťa 2.0: Tomášem Baťou se inspirují podnikatelé v IT i telekomunikacích

Pokud chci, aby se firmě dařilo, musím každý rok vzít část zisku a investovat ho do hledání nových cest. Byť ne všechno se povede. Tenhle recept inspirovaný Tomášem Baťou, zakladatelem zlínského obuvnického impéria, využívá v podnikání majitel softwarové firmy Docucom Radek Hradil. "Neúspěch je občas zdravý, člověk alespoň zůstane nohama pevně na zemi," podotýká.

Kromě toho Hradil podobně jako například zakladatel firmy Abra Jaroslav Řasa sází na účast zaměstnanců na zisku. Ta byla klíčová i u Bati. V Abře jsou například obchodníci odměňování v závislosti na zaplacené marži. Společnost Docucom k lidem přistupuje tak, jako kdyby v jejím nitru fungovaly malé nezávislé firmičky.

"Každý má svoji odpovědnost, je jasně dané hospodářské středisko, kam spadá. Sledují se náklady a výnosy, vypočítává se přidaná hodnota. Z ní se pak zaměstnanci určují osobní odměny," popisuje Radek Hradil s tím, že tenhle přístup se osvědčuje u vyzrálých lidí. Ty ostatní se společnost snaží "vychovat".

Kdo nedává góly, sám odchází

Podobně nastavené to mají třeba i v telekomunikační společnosti 2N Telekomunikace s obratem 400 milionů a 160 zaměstnanci. Firemní kultura je postavená na selském rozumu a přístupu, kdy se na prvním místě uspokojují potřeby zákazníka. Vede k tomu, že zaměstnanec je ochoten přijmout svou zodpovědnost za výsledek práce.

"Každý týden výsledek prezentuje před ostatními. Všichni to vidí. A na konci měsíce je za výsledek práce ohodnocen pohyblivou složkou mzdy. Je to jako ve sportu, kdo nedává góly, brzy sám odchází," říká Miroslav Hofman, zakladatel firmy 2N Telekomunikace.

Tenhle přístup se firmě osvědčil. "Vytvořili jsme férové prostředí, které se podle našich lidí liší od běžných korporátních firem," podotýká Hofman. Navíc se prý "zakladatelské geny" firmy, spočívající v orientaci na uspokojení potřeba zákazníka, neustále vylepšují.

Jak žil Tomáš Baťa? Podívejte se

Prohlédnout fotogalerii

Je možná přemrštěné očekávat, že se v Česku zrodí impérium velikostí a zahraničním věhlasem srovnatelné s Baťou. Řada velkých podniků je v Česku v zahraničních rukou. Navíc klasické výrobní firmy už nejsou tak stěžejní jako dříve. Možná se tak novým Baťou stane technologická společnost bez hmatatelného výrobku.

Ostatně továrny a stroje jsou podle Bati mrtvý kapitál. Teprve lidé tvoří hodnoty. "Podívejte se na úspěšné české firmy, tam je zákazník vždy na prvním místě. Každý podnikatel může navíc prostřednictvím své firmy ovlivnit život spolupracovníků více než průměrný politik. To jsou pro mě noví baťováci," říká Miroslav Hofman.

Na dovolenou jezdil do Slušovic

Jak se zmínění podnikatelé o Baťovi dozvěděli? Jaroslav Řasa si ještě na vysoké škole přečetl knihu Úvahy a projevy a líbilo se mu, že Baťa viděl podnikání jako poslání. Kniha ho ovlivnila natolik, že se rozhodl založit vlastní firmu. Kromě Bati hrál rozhodující roli i fakt, že se psal rok 1990. Po dlouhé době bylo najednou možné svobodně podnikat.

Miroslav Hofman má Baťovu knihu Úvahy a projevy neustále na stole. Bezmála sto let starý příběh slavného podnikatele podle něj může inspirovat i dnes. O Baťovi se Hofman dověděl už v 80. letech podobně jako o Křižíkovi, Kolbenovi nebo Teslovi. Začátkem 90. let si také přečetl zmiňovanou knihu Úvahy a projevy. Navíc ho inspiroval živý příklad řízení a motivování lidí ve slušovickém Agrokombinátu.

"V té době jsem byl řadovým zaměstnancem výzkumného ústavu elektroniky. Bral jsem si dovolenou a do Slušovic se jezdil nadechnout a potkat s lidmi, ze kterých vyzařovala radost z podnikatelského prostoru, který tam vznikl," vzpomíná Hofman.

Podnikání rozjížděl už těsně před revolucí. "Od lidí ze Slušovic jsem se pro naši 'garážovku' snažil získat zakázku na vývoj," vzpomíná Hofman, jak se zrodil první československý 16-ti bitový počítač ve standartu zařízení firmy IBM. Za čtyři měsíce ho v garáži s kamarády vyvinuli a zavedli jeho výrobu ve Slušovicích.

Až později si Hofman uvědomil, že vlastně v praxi uplatnili baťovácké principy. Například, že podnikání není o penězích, ale o způsobu přemýšlení. Hofman chtěl vyrobit zařízení užitečné pro zákazníky. A tak s kolegy vyvinul vůbec první pobočkovou ústřednu v Československu určenou pro malé firmy. Jeho firma se pak postupně rozrůstala.

"Pocházím z Baťova kraje a o slavném podnikateli jsme slýchal už od prarodičů," vzpomíná na začátky své inspirace Radek Hradil, který dnes ovládá tři firmy s obratem 100 milionů. "Jsem rád, že se principy Tomáš Bati vrací do našeho prostředí," říká a je přesvědčen, že tlak na obchodní partnery a ždímání zaměstnanců, nevede k úspěchu.

"Když budete druhou stranu tlačit do kouta, abyste získal třeba o korunu lepší cenu, dlouhodobě nevyděláte," podotýká Radek Hradil.

Co si o Baťovi myslí další osobnosti českého byznysu? Zeptali jsme se v rubrice Byznys echo.

- Jak moc se nejslavnější čeští podnikatele podobají Tomáši Baťovi?

- Které baťovské myšlenky je možné snadno přenést do moderního vedení firmy?

- A jak vzpomíná na nejslavnějšího českého obuvníka jeho vnučka Rozmarie Blyth Baťa?

Odpovědi najete v hlavním tématu aktuálního čísla týdeníku Ekonom. Objednat si jej můžete i přes SMS. V elektronické podobě je k dostání i na iPadu a iPhonu, tabletu Samsung a dalších zařízeních se systémem Android.