Slovensko roste díky mečiarovské zaostalosti, věří ekonom Petr Rozmahel

Proč slovenský ekonomický motor šlape lépe než ten český?

Pravdou je, že česká ekonomika z hlediska HDP na hlavu nejenže stagnuje, ale dokonce poklesla. Před krizí jsme totiž dosahovali úrovně 83 procent průměru EU. Na druhou stranu Slovensko konverguje rychleji, a jistě se tak nabízí otázka, kdy nás dostihne. Zároveň je ale třeba upozornit, že jsou i další ukazatele a podle nich to dohánění zase tak markantní není. Jde například o trh práce - Slováci mají stále dvojnásobnou nezaměstnanost než my.

Na Slovensku je také hodně vidět rozdíl mezi bratislavským regionem a zbytkem země.

Bratislava dosahuje například oproti východnímu Slovensku čtyřnásobného HDP na obyvatele. Zároveň musíme připomenout, že je Slovensko relativně malá ekonomika, a každá velká investice se tak projeví. Zatím je to regionálně nevyvážené.

Vraťme se nicméně k té otázce, proč Slovensko roste rychleji. Tento ukazatel je určující pro to, jak která země dostává peníze ze strukturálních fondů, a je vypovídající napříč celou Evropskou unií.

Slováci dělali spoustu věcí úplně jinak. Měli to štěstí, že měli po vládě Vladimíra Mečiara osm let stabilní vládu. Po ní nastoupil Robert Fico, který je tam doteď. A politická stabilita je nesmírně důležitá. Díky ní se reformy nastartované za Dzurindovy vlády dotáhly do konce.

O jaké reformy se jedná? Ukažme si to na konkrétním srovnání Česka se Slovenskem.

Slováci výrazně snížili daně, zjednodušili daňový systém, sjednotili sazby, co se týče například daně z příjmu i daně z přidané hodnoty. Zároveň je třeba zmínit i důchodovou a zdravotnickou reformu a v neposlední řadě i reformu trhu práce. Jinými slovy, ten rozdíl je v tom, že zatímco Slováci do těchto reforem šli, my o nich stále jen diskutujeme.

Byla slovenská vláda tak nadčasová, anebo si reformy vynutily vnější okolnosti?

Vnější okolnosti jsou velmi důležité. Česko bylo nástupnický stát a Slovensko bylo - i kvůli tomu, že tam vládl Mečiar, který byl v demokratické Evropě vnímán problematicky - ve všem opožděné. A takový ten temperament Slováků se následně projevil tím, že do toho skočili rovnýma nohama. I proto mají jako první z visegrádské čtyřky euro.

Ono je vždy to dohánění, jak už ostatně ukázaly Portugalsko nebo Španělsko, o něco lehčí. Země se nicméně často zastaví kolem té hranice 80 procent průměru vyspělých zemí, na níž je teď Česko. Může být právě euro klíčem k dalšímu růstu i za touto hranicí?

Rychlejší růst HDP nezpůsobily jen zmíněné reformy, těch faktorů je mnohem více. Jsou to například investice, které na Slovensko proudí - byť ne více než do Česka -, a je to stále ještě levnější a zároveň produktivnější pracovní síla. Co se eura týče, to pro Slovensko představuje obrovskou výhodu v tom, že snižuje devizové riziko a obchodní riziko pro investory. Za Slovenskem totiž bude stát v případě potřeby eurozóna. Bratislava přitom jasně ukázala proevropský směr, ukázala, že do Evropy patří, že tam zůstane a přijímá závazky s tím spojené. A to je obrovský rozdíl oproti Česku, které stále přešlapuje na místě.

Poslechněte si celý rozhovor:

AlterEko: Lacina a Rozmahel

Přehrát video

Projekt Alter eko byl připraven ve spolupráci se Studiem Zet rádia BBC.