Do tábora odpůrců ruské účasti se zařadili například předseda dozorčí rady ČEZ Václav Pačes, místopředseda TOP 09 Miroslav Kalousek a vládní velvyslanec pro energetickou bezpečnost Václav Bartuška. Již dříve stejný názor vyslovili ministři Martin Stropnický a Jiří Dienstbier.
Ruskou účast v nové soutěži naopak schvalují premiér Bohuslav Sobotka, prezident Miloš Zeman, ministr průmyslu a obchodu Jan Mládek a opatrně i šéf ČEZ Daniel Beneš.
Tady je na místě dodat, že podobné debaty se vedly už před pěti lety. Ruský Rosatom však tehdy na věc šel chytře a jako fíkový list, který zmírnil politické napětí, použil českou společnost Škoda JS. Vzniklo tím takzvané česko-ruské konsorcium. Vyřadit sdružení vedené českou firmou (i když s ruským majitelem) bylo přeci jen politicky neprůchodné. Stejný trik mohou Rusové opakovat i v budoucnu.
Čistě po technické stránce má Rosatom co nabídnout. Reaktory typu VVER fungují spolehlivě a - když uvážíme závady a incidenty zaznamenané na jaderných blocích v Belgii, Švédsku či Německu - nevycházejí z mezinárodních srovnání vůbec špatně.
Horší je to s politickou spolehlivostí ruské strany. Těžko dnes spekulovat, kdy vláda oznámí spuštění nové soutěže na stavbu jaderných bloků v Temelíně či Dukovanech a jakou pověst v té době bude mít Rusko a jeho představitelé.
Viděno z dnešního pohledu, není o čem diskutovat. Skutečně chceme přidělit zakázku v hodnotě 200 až 300 miliard korun uchazeči ze země, která krade cizí území, blokuje dovoz potravin z Česka, vyhrožuje omezením importu dalšího zboží včetně aut a v posledních týdnech utahuje kohouty u tranzitních plynovodů? Odpověď je zřejmá: Rusy nebrat.
Zaujal vás článek? Pošlete odkaz svým přátelům!
Tento článek je odemčený. Na tomto místě můžete odemykat zamčené články přátelům, když si pořídíte předplatné.
Aktuální číslo časopisu Ekonom
David Tramba



