Realita je taková, že miliony Číňanů umírají předčasně a další stovky milionů mají vinou silného znečištění vzduchu, vody a půdy poškozené zdraví. Lidé se bouří a požadují změny. Výsledkem je obrat od spalování uhlí k ekologičtějším palivům - zemnímu plynu, uranu a obnovitelným zdrojům.

Zatím je Čína na uhlí silně závislá, vyrábí z něj 73 procent elektřiny. Ročně spotřebuje okolo čtyř miliard tun uhlí, část musí dovážet z Austrálie, Indonésie, Mongolska a dalších zemí.

Další růst je s ohledem na stav životního prostředí těžko představitelný. Čínská vláda však přichází s dosud nepředstavitelnou regulací - přestane pálit méně kvalitní uhlí, uzavře 1725 neefektivní dolů a v Pekingu nahradí uhelné elektrárny za plynové.

Spotřeba zemního plynu v zemi roste o 15 až 20 procent za rok, v roce 2020 by mohla dosáhnout až 500 miliard metrů krychlových. Právě zájem sehnat dodatečný plyn byl na čínské straně hlavním motivem pro uzavření smlouvy s Ruskem o výstavbě plynovodu a rozvoji nových ložisek na východní Sibiři. Podobně Číňané skoupili prakticky celou produkci středoasijského Turkmenistánu.

Další ambiciózní plán tamních plánovačů hovoří o 150 tisíci megawattech výkonu větrných a 70 tisíci megawattech výkonu solárních elektráren, a to již v roce 2017. Na čínském území se teď nachází ve výstavbě 29 jaderných bloků, tedy více než v kterékoli jiné zemi světa.

Z evropské perspektivy opravdu není na místě poučovat Číňany, co a jak mají dělat. Současná evropská realita je taková, že stavět moderní elektrárny bez dotací se nevyplatí a levnější uhlí posiluje v energetice na úkor dražšího plynu. Tak abychom neskončili jako technický skanzen starých technologií, který bude sloužit okolnímu světu nikoliv jako vzor, ale jako odstrašující příklad.

Související