Ne, že by to většinu tuzemské populace nějak vzrušovalo. Soudě podle zájmu o evropské volby, je Brusel pro 80 % Čechů zhruba tak daleko jako Mars a zhruba tak mu i rozumějí.
Ale přesto - jde o prestiž, o možnost lobbovat za zájmy své země (samozřejmě neoficiálně) z lepších pozic, možnost zobchodovat (pochopitelně v zájmu celé EU) nějaký ústupek ve svém resortu za vstřícnost kolegy. A jde i o vyjádření pozice a váhy, jakou ta která země v rámci unie zhruba zastává.
Takže když prosáklo, že Věra Jourová získá dopravu a navrch k tomu i celý vesmír, znělo to opravdu dobře. Znalci bruselských chodeb, zákoutí a zákulisí ale varovali, že ještě nic upečeno není.
A opravdu. Jean-Claude Juncker z trouby vytáhl úplně jiný koláč a na Věru Jourovou (čtěte Českou republiku) zbyl připálený růžek: oblast spravedlnosti, spotřebitelské politiky a rovnosti pohlaví. Nic bruselštějšího a nudnějšího asi už není.
Přání českých politiků se tedy nesplnila. Chtěli jsme resort regionálního rozvoje, dostalo ho Rumunsko, doufali jsme v dopravu, mají ji Slováci. Zajímavé (a s ohledem na společnou evropskou legislativu vlivné) životní prostředí má mrňavá Malta, jen o něco větší Slovinsko bude mít na starost vytvoření energetické unie. S ohledem na ukrajinsko-ruskou krizi jde o post, kde se skutečně bude něco dít.
Konkrétní jména nastupujících (a vlastně ani těch končících) eurokomisařů nikomu nic neřeknou. O konkrétní politiky tady ale stejně nejde. Jde o vyjádření vztahu EU ke svým členům, a naopak. Fakt, že váha resortu pro Jourovou se rovná hmotnosti ve stavu beztíže, mluví sám za sebe.
Zaujal vás článek? Pošlete odkaz svým přátelům!
Tento článek je odemčený. Na tomto místě můžete odemykat zamčené články přátelům, když si pořídíte předplatné.
Aktuální číslo časopisu Ekonom
Robert Břešťan



