Co vlastně pro vás jako náměstka ministra zahraničí znamená konkurenceschopnost?

Někdo mluví o oslabení koruny, někdo o fotbalu anebo o tom, jak konkurenceschopné máme modelky. Ekonomové jsou pak trochu ostražití. Paul Krugman byl jedním z těch, kteří kritizovali posedlost konkurenceschopností. Nicméně to, co agentury sledují, je, proč jsou některé země úspěšné a některé nikoli. A Světové ekonomické fórum došla k definici 12 pilířů.

Česká republika se v hodnocení těchto pilířů mírně zlepšila. Kde vidíte hlavní důvody?

Myslím si, že ten skok ze 46. na 37. místo je opravdu úspěchem. To je třeba říci, jakkoli zde budeme mluvit o tom, co nám schází, abychom byli napříště spokojenější...

... je ale také třeba připomenout, že se vracíme tam, kde jsme byli před dvěma lety.

Souhlas, ten trend z posledních let byl negativní. Svět dnes prostě běží rychleji. Pokud se nicméně vrátím k vaší otázce, ke zlepšení přispěla makroekonomická stabilita České republiky a debata o tom, jak zlepšit vzdělávání. To je podmínka úspěchu každé země.

Na druhou stranu ze zprávy Světového ekonomického fóra vyplývá, že ukazatel, ve kterém jsme na tom nejhůře, je důvěra v politiky. Tam jsme, bohužel, až na 138. místě.

Budu férový. Myslím si, že je příliš brzy hodnotit výsledky současné vlády. Je tam nastartovaný nějaký proces, ale na výsledky si budeme muset počkat. Současné zlepšení odráží důvěru v podnikatele; v to, že zvládnou změny, které se dějí ve světové ekonomice.

Vy jste byl za vašeho působení na ministerstvu průmyslu jedním z duchovních otců české Strategie 3i - inovace, infrastruktura a instituce. Domníváte se, že je stále platná?

Ta tři "i" jsou naše nejslabší články a důvody, proč nejsme v globální ekonomice úspěšní. Dalším problémem - a netýká se to jen Strategie konkurenceschopnosti - je, že neumíme implementovat strategické dokumenty. Často se dokonce píší jen proto, aby ministerstvo získalo nějaké finanční prostředky. Máme prostě problém realizovat strategické dokumenty, to znamená průřezově mezi ministerstvy něčeho dosáhnout. To je o manažerském způsobu řízení ve státní správě, což je největší výzva, kterou ve veřejném sektoru vidím. Možná, že bychom teď neměli nějakou dobu psát žádné strategie, ale dodělat to, co máme.

Už dnes je tu přesto řada firem, které hrají globální roli, ale je o nich málo slyšet. Naše země je přepolitizovaná. Nemělo by se to vyrovnat, neměli by ti úspěšní být více vidět?

Kdybychom mluvili o tom, co se nám povedlo, co umíme dělat, že máme výborné firmy typu Linet, tak by možná i celková nálada v České republice byla pozitivnější. My si často stěžujeme, ta skepse je u nás větší než ve Španělsku, kde je ekonomika v úplně jiné situaci. A já jsem fanda toho, abychom se nebáli mluvit i o tom, co se nám povedlo. Nejsme společnost, která se v globální ekonomice ztrácí, a sebedůvěra nám může pomoci.

 

Poslechněte si celý rozhovor:

Projekt Alter eko byl připraven ve spolupráci se Studiem Zet rádia BBC.

Související