Současná epidemie eboly vybízí k přehodnocení základních předpokladů globálního veřejného zdraví. Žijeme v éře neustále se vynořujících infekčních onemocnění, která se mohou velmi rychle šířit, proto potřebujeme globální systém kontroly nemocí. Naštěstí je takový systém dosažitelný, pokud ovšem do něj budeme odpovídajícím způsobem investovat.

Na ebole a ostatních epidemiích je třeba pochopit čtyři klíčová fakta. Za prvé se na lidi zpravidla přenáší ze zvířat. Ebola se možná přenesla z netopýrů, HIV/AIDS pochází ze šimpanzů, SARS s největší pravděpodobností přišel od cibetek a chřipkové kmeny, jako jsou H1N1 a H7N9, vznikly z genetických rekombinací virů mezi divokými a zemědělskými zvířaty. Nová zoonotická onemocnění jsou nevyhnutelná.

Za druhé. Jakmile se objeví nové infekční onemocnění, kvůli aeroliniím, lodní dopravě či megaměstům se bude pravděpodobně extrémně rychle šířit. Epidemie jsou novými markery globalizace, které prostřednictvím řetězce smrti odhalují, jak zranitelným se stal svět v důsledku pohybu lidí a zboží.

Za třetí budou jako první trpět chudí lidé, kteří zároveň budou nejhůře postižení. Chudí lidé z venkova žijí nejblíže nakaženým zvířatům, která nemoc přenášejí jako první. Zároveň často loví a jedí maso z buše, takže jsou náchylní k infekci. Chudí a mnohdy negramotní lidé navíc obecně nemají ponětí o tom, jak se nakažlivé nemoci - zejména ty neznámé - přenášejí, takže se u nich výrazně zvyšuje pravděpodobnost, že se nakazí a poté nakazí druhé.

A konečně platí, že potřebné lékařské reakce včetně diagnostických nástrojů a účinných léků i vakcín mají zákonitě zpoždění za nově se objevujícími nemocemi. V každém případě musí být tyto nástroje nepřetržitě obnovovány. K tomu je zapotřebí zajistit pružnou spolupráci biotechnologů či imunologů s průmyslem, aby bylo možné v případě vypuknutí epidemie rychle vyrobit miliony dávek vakcín a léků.

Závod ve zbrojení

Krize kolem nemoci AIDS vedla k vyčlenění desítek miliard dolarů na výzkum a vývoj, díky čemuž se v globálním měřítku začaly vyrábět život zachraňující antiretrovirální léky. Každý průlom však zákonitě vede k mutaci patogenu, takže dosavadní léčba začíná být méně účinná. Konečné vítězství neexistuje - existuje jen ustavičný závod ve zbrojení mezi lidstvem a činiteli způsobujícími onemocnění.

Je tedy svět připravený na ebolu, na novou smrtelnou chřipku, na mutaci HIV, která by mohla urychlit přenos onemocnění, nebo na vývoj nových multirezistentních kmenů malárie či jiných patogenů? Odpověď zní záporně.

Zde je krátký výčet věcí, které je naléhavě zapotřebí udělat. Za prvé by Spojené státy, Evropská unie, státy Perského zálivu a východoasijské státy měly založit flexibilní fond pod vedením Světové zdravotnické organizace určený k boji proti současné epidemii eboly - v počáteční fázi pravděpodobně v objemu 50 až 100 milionů dolarů (zhruba jednu až dvě miliardy korun) a upravovaný podle dalšího vývoje. To by umožnilo rychlou zdravotnickou reakci odpovídající bezprostřední výzvě.

Za druhé by dárcovské země měly rychle rozšířit rozpočet i mandát Globálního fondu boje proti AIDS, tuberkulóze a malárii tak, aby se z něj stal celosvětový zdravotnický fond pro nízkopříjmové země. Hlavním cílem by bylo pomoci nejchudším státům zavádět základní zdravotnické systémy v každém slumu a venkovské komunitě. Nejnaléhavější situace je v subsaharské Africe a jižní Asii.

Zejména by tyto regiony měly vycvičit a nasadit do terénu novou skupinu komunitních zdravotníků vyškolených tak, aby uměli rozpoznávat příznaky onemocnění, poskytovat dohled a stanovovat diagnózu i odpovídající léčbu. Při nákladech pěti miliard dolarů ročně by se dalo zajistit, aby byli dobře vyškolení zdravotníci přítomní ve všech afrických komunitách.

A konečně musí vysokopříjmové země nadále dostatečně investovat do globálního dohledu nad nemocemi, do kapacit WHO pro komunitní přístup a do biomedicínského výzkumu, který v uplynulém století setrvale znamenal obrovský přínos pro celé lidstvo.

 

© Project Syndicate 2013
www.project-syndicate.org

Související