V přehledu 30 největších emitentů skleníkových plynů dominují německé, polské a britské uhelné elektrárny. Po dvou zástupcích zde mají Italové a Řekové, po jednom Estonci, Nizozemci, Španělé a Portugalci.
Prvenství drží hnědouhelná elektrárna Belchatów ve středním Polsku, která za loňský rok stihla vypustit do ovzduší 37,2 milionu tun oxidu uhličitého.
Jak to v podobných případech bývá, zpráva "Europe´s Dirty 30" (pro zájemce zde: http://awsassets.panda.org/downloads/dirty_30_report_finale.pdf) přináší z českého pohledu dobrou i špatnou zprávu.
Pozitivně se projevila modernizace uhelných bloků, navyšování výkonu jaderných elektráren, ale také investice do obnovitelných zdrojů. Výsledek je, že pálíme méně hnědého uhlí a podíl tuzemska na vypouštění skleníkových plynů klesá.
Z přiložené mapy se zdá, že Česko naopak doplácí na "import" emisí od severních sousedů.
Prakticky na dohled od českých hranic se nacházejí čtyři obří zdroje znečištění - elektrárny Boxberg a Schwarze Pumpe v lužické pánvi a elektrárny Turów a Rybnik na samém jihu Polska.
Současně je třeba dodat, že české elektrárny nevypadly z třicítky největších znečišťovatelů v Evropské unii náhodou. Tři bloky v Prunéřově jsou nyní odstavené kvůli rekonstrukci, bloky v Počeradech jedou na nižší výkon, protože jim uhlobaron Pavel Tykač zdražil dodávky paliva.
Nelze tedy vyloučit, že se český zástupce do TOP30 časem vrátí.
Zaujal vás článek? Pošlete odkaz svým přátelům!
Tento článek je odemčený. Na tomto místě můžete odemykat zamčené články přátelům, když si pořídíte předplatné.
Aktuální číslo časopisu Ekonom
David Tramba



