V českém školství „zadarmo“ chudí dotují bohaté

Když sledujeme česká média a vyjádření českých představitelů tak se opakuje "Evropa je stará známá, Asie má obrovský potenciál, Afrika je trh budoucnosti a v Latinské Americe bychom měli být.“ O Austrálii se nemluví. Poprávu? Co by se o ní případně mělo říkat?

Když začneme na osobní rovině, tak Austrálie má spoustu fajn lidí, kteří nejen, že se usmívají, ale dělají takové věci, jako že dodržují pravidla. To má přesah i do ekonomické oblasti. Většinou se totiž od toho odvíjejí kvalitní instituce. V Austrálii je tak například velmi dobře rozvinut systém školství, mají tam velmi dobrý penzijní systém a kvalitní soudnictví. Stručně, vypadá to, že vzdělaní lidé mají komplexnější, koncepčnější, dlouhodobější pohled a nehandrkují se o krátkodobých nesmyslech, což se často vidí u nás.

Tady se hodně mluví o lidském kapitálu. Existují věci, které by sem bylo možné přenést?

Určitě. Česká republika by mohla být – a částečně už je – vývozcem mozků. Náš vzdělávací systém přitom není takový, jaký by mohl být, bohužel. I přesto máme poměrně chytré a kvalitní lidi. Pokud bychom zlepšili vzdělávání na prvním a druhém stupni základní školy a pak i na vysokoškolské úrovni, tak by se ta naše komparativní výhoda měla zlepšit.

V Austrálii působíš na vysoké škole. Ale jak správně říkáš, jde i o základní a střední školství. Takže jak je tam právě na této úrovni nastaven celý systém, v čem se liší?

Je to mnohem více Komenského způsobem, tedy "škola hrou." Děti od pěti let začínají v devět hodin a jsou ve škole do půl čtvrté, jako ti starší. Mají ale mezí tím spoustu přestávek, kdy si hrají venku, kdy si hrají s Legem. Třída je uzpůsobena alternativním způsobem, to znamená, že tam nejsou lavice v řadě. Je to prostě mnohem lépe uzpůsobeno procesu učení, stimuluje se zvědavost žáka a není to o biflování a papouškování u tabule.

Vraťme se k lidskému kapitálu, respektive ke kvalitě univerzit, kde se ten kapitál piluje, což je pro konkurenceschopnosti ekonomiky podstatné. Tady se hodně diskutuje o školném.

Problémem všude na světě je nedostatek financí. Vzdělávací systém je tak často o kvantitě, o počtech studentů, ne o kvalitě. Je proto třeba najít způsob, jak zajistit víc peněz a jak ty studenty, kteří na škole vlastně ani nechtějí být, dostat řekněme z kola ven.

Australskou odpovědí je odložené školné, to znamená, že studenti neplatí nic předem. Oni dostanou půjčku a tu splácí až v závislosti na svém budoucím příjmu. Je prostě nastavena nějaká spodní hranice a když po skončení školy absolvent na tuto mzdu nedosáhne, školné neplatí.

Není tam nějaký čert v detailu? Pokud ne, nevím, proč jsme něco podobného nezavedli zde.

Tady to naráží na přesvědčení lidí, že mají na některé věci právo; na vzdělání zadarmo, na zdravotnictví zadarmo a tak dále. Komunizmus v nás prostě vypěstoval přesvědčení, že se stát postará. Lidem přitom nedochází, že ten australský systém nepřináší pozitivní změnu jen pro daňové poplatníky, ale i pro studenty samotné.

I ti si to pochvalují, protože vědí, že mají lepší servis. Navíc, u nás se mluví o školství zadarmo. Přitom chudší lidé, kteří nestudují na vysoké škole, vlastně dotují ty, kteří budou posléze bohatší, protože ti studují za daně všech. Současný systém je tak velmi regresivní, jde o dotace chudých bohatým.

AlterEko: Lacina a Libich

Přehrát video

Projekt Alter Eko byl připraven ve spolupráci se Studiem Zet rádia BBC.