Čínský trh nasává červené víno, české vinice přehlíží

Mezinárodní studie International wine and spirits research ukázala, že se Čína v roce 2013 stala největším spotřebitelem červeného vína na světě. Je to pro vinaře pozitivní zpráva?

Já si myslím, že to pozitivní zpráva je. Vína je totiž ve světě poměrně dost, i když v České republice nemáme dost toho našeho. Číňané si vybrali červené a mají radši sladší.

Vždy, když začne Čína něco ve velkém spotřebovávat, se objeví obavy z nedostatku.

Ruku v ruce s tím, jak v Číně stoupá spotřeba, se tam vysazují i nové vinice. Zároveň se také zvyšuje dovoz, protože tamní výsadba zatím spotřebě nestačí. Ta spotřeba na hlavu přitom není nijak enormní, ale při počtu obyvatel, které Čína má, je to celkové číslo samozřejmě veliké. I tak si ale myslím, že v tuto chvíli vámi zmíněné obavy nejsou namístě.

Má Čína v pěstování vína nějakou tradici?

Čína tradičním pěstitelem révy není, i když se tam také pěstovala, podobně jako v dalších částech světa. Ty nej­úspěšnější čínské podniky tak za sebou mají technology z vinařsky vyspělých zemí. Zájem o tyto lidi a investice do této oblasti je v Číně nesporně velký.

Uspěl na čínském trhu i nějaký český vinař?

Snahy tu jsou. Zájem je i ze strany čínských investorů a obchodníků, byť musím podotknout, že se objevilo mnoho podezřelých. Ten trh je ale obrovský a má ohromnou nasávací schopnost. Naši zástupci jezdí na každoroční výstavu Wine and Spirit do Hongkongu a nějaké obchody se už uskutečnily. Řádově jsou to zatím jednotky kontejnerů. Potenciál tam ale je a naši vinaři, kteří se tam budou snažit dostat, mají velkou šanci uspět.

Na jaké překážky přitom narážejí?

Ten trh má jistě svá specifika. Vyžaduje určité typy vín. A přiznejme si ještě jednu věc: pro čínský trh nejsme tou pravou vinařskou zemí. Oni znají vinařské velmoci, jako je Itálie, Francie, a i proto je to pro nás trochu složitější.

V 90. letech jsem často cestoval do USA a povedlo se mi tehdy domluvit, že by to tam nějaký velkoobchodník zkusil s jihomoravskými víny. Problémem se ale stal požadovaný objem.

Paralela s USA se v tomto případě nabízí, to je přesné. Ty objemy, o kterých v souvislosti s Čínou mluvíme, jsou tak enormní, že by je asi každý český producent měl problém plnit.

Čína tedy už pěstuje své víno. Co další méně tradiční oblasti světa?

Výroba se posunuje a zároveň s narůstající oblibou vína se v určitých oblastech rozšiřuje. Dnes najdete révu a vinohrady například na dánských ostrovech anebo ve Švédsku. Nejsou to samozřejmě objemy, které by byly schopny saturovat tamní trh, ale je to zajímavé.

Hraje v onom posunu na sever svou roli například i globální oteplování?

Pokud se zaměříme na vliv počasí, tak – ať už je to z jakéhokoli důvodu – určité oteplování skutečně nastává. V tradičních oblastech, které jsou blíže Středozemnímu moři, je navíc narůstajícím problémem sucho, které výrazně ovlivňuje pěstování révy. Dá se tak čekat, že se pěstování bude pomaličku posouvat na sever. My bychom se tak podle některých studií mohli stát podobnou oblastí, jaké jsou teď daleko jižněji.

Poslechněte si celý rozhovor:

AlterEko - Lacina a Machovec

Přehrát video

Projekt Alter Eko byl připraven ve spolupráci se Studiem Zet rádia BBC.