Jak vypadá nový pořádek 21. století? Jakou roli bude hrát například Čína, která už dnes v paritě kupní síly předčí Spojené státy, což se čekalo až v roce 2018?
Jsme v období přesunu globálního těžiště z oblasti transatlantické do oblasti Asie a Pacifiku. To je spojeno s koncem dlouhotrvajícího období Pax Americana a Pax Britannica. Svět se prostě musí přepólovat. Máme tu Čínu, která za 35 let reforem zaznamenala neuvěřitelný růst. I když ekonomické statistiky musíme vidět správou optikou. Příjem na hlavu v Číně je zhruba sedm tisíc dolarů ročně, což dnes znamená 100. místo na světě.
Když se ale zaměříme na boj s chudobou, tak se hlavně díky Číně daří plnit globální cíle.
Rozhodně. Zároveň si myslím, že je v Číně ještě jedna věc, kterou bychom měli pozorně sledovat, a to i v souvislosti s byznysem. Jde o prudký růst střední třídy, tedy obyvatel s ročním příjmem nad 16 tisíc dolarů. Otázkou je udržitelnost tohoto rozvoje.
Co je pro ni klíčové? Obecně se tvrdí, že jakmile čínská ekonomika poroste pomaleji než o šest procent ročně, začne se propouštět, a to může vést k sociálnímu napětí.
To určitě. Myslím si ale, že Číňané jsou si toho dobře vědomi. Loni jsem byl v Číně na studijní cestě. Dostali jsme briefing o hlavních trendech sociálního a ekonomického rozvoje a kupodivu se otevřeně mluvilo i o ochraně životního prostředí. To je teď pro Čínu klíčová věc. A to nejen proto, že ekonomický růst znamená i výrazné znečištění.
V poslední době právě do této oblasti směřují i čínské inovace.
Čína je teď jednou ze zemí, které do takzvané zelené ekonomiky investují vůbec nejvíce. Jde o rozvoj elektromobilů, solární energie, mají i ambice na poli jaderné energie. Číňané prostě o těchto věcech přemýšlejí a dobře vědí, že pokud by například bylo životní prostředí v Pekingu trvale takové, jaké je v současnosti, budou lidé velmi silně nespokojeni.
Jedna z teorií tvrdí, že napříště bude namísto transatlantického svazku pro svět určující vztah Ameriky a Číny. Není to i proto, že nám v EU trvá hodně dlouho rozhodnout se a Čína se, díky centrálnímu řízení, alespoň v ekonomice, rozhoduje velice dobře?
Evropská unie je globální mocnost bez státu. Rozhoduje se těžkopádně, a o to těžší pro ni je vybojovat si místo na slunci. Nechci věci zjednodušovat, ale myslím si, že je právě proto podstatná otázka federalizace Evropy, tedy to, aby Evropa měla silnou jednotnou měnu, zahraničně-bezpečnostní politiku a armádu.
Výdaje na zbrojení jsou v Česku pod dvěma procenty HDP, která doporučuje NATO. A já tvrdím, že pokud se nezvýší produktivita práce a neporoste rychleji HDP, tak na zvyšování nákladů na armádu můžeme zapomenout.
V EU se ročně vydává na zbrojení 200 miliard eur. To je více, než jsou vojenské rozpočty Číny a Ruska dohromady. Jde tak o efektivnost vydávání těchto prostředků. Jde například o to, kolik máme druhů stíhacích letounů, kolik máme druhů tanků, a o jejich kompatibilitu. Rozjel se tu projekt sdílení kapacit a schopností, ale zatím se státům moc nechce opouštět, řekněme, národní přístupy. Tam všude EU ztrácí, tam se tvoří problémy.
Poslechněte si celý rozhovor:
AlterEko Mülhfeit a Balabán
Projekt Alter Eko byl připraven ve spolupráci se Studiem Zet rádia BBC.