Svou povahou se svěřenské fondy blíží nadacím, liší se od nich však větší variabilitou účelu a absencí veřejnoprávního dohledu. Pokud jde o právní povahu svěřenského fondu, je možné ho charakterizovat třemi základními znaky.

Prvním znakem je, že svěřenský fond není právnickou osobou a nemá právní subjektivitu. Samotný fond tak přímo nevstupuje do právních vztahů s třetími osobami, a nelze s ním proto například uzavřít smlouvu. Ke všem dispozicím s majetkem ve svěřenském fondu je podle občanského zákoníku oprávněn pouze správce.

Druhým důležitým znakem svěřenského fondu je samostatnost vyčleněného majetku, který je jeho součástí. Nový občanský zákoník výslovně stanovuje, že vznikem svěřenského fondu vzniká oddělené a nezávislé vlastnictví majetku vyčleněného do fondu, přičemž vlastníkem tohoto majetku není zakladatel, obmyšlený ani správce (ten je pouze oprávněn s ním nakládat). Lze tedy říci, že majetek ve fondu nemá vlastníka a existuje zcela samostatně.

Třetím charakteristickým znakem svěřenského fondu je účelovost vyčlenění majetku. Každý fond musí mít svým zakladatelem vymezen účel, pro který byl zřízen. Nový občanský zákoník rozlišuje dva základní účely, a to soukromý a veřejně prospěšný. Zákon dále obecně vymezuje, že svěřenský fond zřízený pro soukromé účely slouží ku prospěchu určité osoby, na její památku nebo může být určen k investování, přičemž zisk bude rozdělen mezi obmyšlené.

 

David Neveselý
partner advokátní aknceláře Havel, Holásek & Partners

Archiv sloupků: Ekonom.cz/rekodifikace

Související