Jak vnímáte školství a jeho roli v konkurenceschopnosti České republiky?

Vzdělání má tři významné aspekty. Je to hodnota sama o sobě. Kultivuje člověka. A do třetice, připravuje nás na zaměstnání. Bohužel, dlouhodobě mám obavu, že se náš vzdělávací systém nepotkává s požadavky trhu práce. Proto jsem také podepsal smlouvu se Svazem průmyslu a dopravy a společně se budeme snažit toto změnit. Mimo jiné připravíme analýzu potřeb trhu práce.

Máme tu pracovní příležitosti a zároveň máme i vzdělané lidi – ale ne v oblastech, kde by tyto příležitosti byly. Co tedy hodláte konkrétně dělat?

Analýza nám musí jednoznačně vytyčit klíčové obory, které náš stát bude potřebovat za pět, deset, dvacet let. Já chápu, že v některých oblastech se to nedá takto určit, ale v některých ano. Zároveň jsou tu obory, u kterých už dnes víme, že je není třeba dále rozvíjet, které jsou zastaralé. A ty chci minimálně utlumit. Druhou věcí pak je, jestli produkujeme takové absolventy, jaké požaduje trh práce. Řada absolventů českých škol totiž například není na trhu práce tak flexibilní a adaptabilní jako jejich kolegové ze zahraničí.

Změnit školství je projekt na deset a více let. Myslíte si, že budete mít potřebnou podporu od opozičních stran?

Já si vzpomínám, jak se profesor Risku – dnes můj neplacený poradce z Finska – při jedné návštěvě podíval z okna a řekl: Máte tady nádherné katedrály. Věřte, že ten, kdo pokládal základní kámen, ho pokládal s vědomím, že se nedožije celé stavby. A to samé platí o českém školství. Někdo musí tu pozitivní změnu nastartovat a někdo ji musí dokončit. Proto je nutná spolupráce s opozicí. A já mám pozitivní pocit z jednání na školském výboru v Poslanecké sněmovně, že takto to chápou kolegové napříč politickým spektrem.

Finové jsou ve srovnáních OECD daleko před Českou republikou. My jsme se trochu zlepšili, ale pořád jsme pod průměrem. Co konkrétního si tedy od Finů můžeme vzít?

Já říkám: nekopírujme zahraniční systémy, ale pojďme použít jen ty prvky, které použít můžeme. Například u finského systému se mi líbí důraz na základní školství. Mimochodem, když navštěvuji vysoké školy, často slýchávám: Pokud chcete změnit vysoké školy, je třeba změnit základní a předškolní vzdělávání. Jedna ze zásadních věcí, které nám v této souvislosti Finové řekli, byla, že příliš soutěžíme. Přitom není důležité, kolik máte jedniček a kolik máte titulů před a za jménem. Důležité je, jak umíte získané informace používat v praxi. A další nesmírně důležitou věcí v tom finském modelu je ta, že žádné dítě nenechají zapadnout; každé dítě vytáhnou na jeho nejvyšší úroveň.

Učitelé tak vlastně odemykají potenciál každého jednotlivce čili každého stu­denta.

Jednoznačně. Klíčovým nositelem změny je učitel. Pokud nezměníme učitele, nezměníme jejich přípravu, nepřipravíme jim podmínky pro jejich práci, ta změna nepřijde. Mimochodem, stále tu přetrvává názor, že informace získáváme ve školách, v těch kamenných budovách. Tak to ale není, děti a studenti získávají daleko více informací mimo a učitel má být průvodcem těmito informacemi.

 

Poslechněte si celý rozhovor:

Studio ZetProjekt Alter Eko byl připraven ve spolupráci se Studiem Zet rádia BBC.

Související