Šéf Komerční banky Dirac'h: Kampeličky by měly být zrušeny, představují riziko pro trh

Kampeličky jsou špatně řízené, netransparentní a představují systémové riziko pro český bankovní trh. Proto by měly být zavřeny. V rozhovoru pro týdeník Ekonom to tvrdí generální ředitel Komerční banky Albert Le Dirac'h.

Vedle neprůhledného řízení některých kampeliček mu vadí také fakt, že zatímco celkový objem vkladů v družstevních záložnách představuje pouhé jedno procento úspor lidí uložených ve finančních institucích, případný krach některé z nich neúměrně zatěžuje Fond pojištění vkladů. Z něj se vyplácí lidem garantované vklady do 100 tisíc eur (asi 2,75 milionu korun) v případě bankrotu finanční instituce.

„Náklady na vyplacení garantovaných vkladů zkrachovalého Metropolitního a spořitelního družstva představují téměř polovinu peněz ve Fondu pojištění vkladů, do kterého přispívají všechny banky,“ kritizuje Albert Le Dirac'h. Klientům této kampeličky fond vyplatí zhruba 12 miliard korun z celkových 28 miliard, kterými disponuje. Drtivou většinu těchto peněz už přitom nedostane zpět.

Pojištění vkladů u kampeliček kritizoval v minulosti i guvernér České národní banky Miroslav Singer. V rozhovoru pro Hospodářské noviny Singer uvedl, že družstevní záložny jsou rizikovější než banky. Proto by podle něho měly být jejich vklady pojištěny méně.

Takové opatření by vedlo i k větší opatrnosti lidí, kteří by věděli, že v případě krachu nedostanou zpět všechny své peníze. „Dokud byly vklady v kampeličkách pojištěné v menší míře, lidé si na své peníze dávali větší pozor,“ tvrdí Singer.

Nynější stav vede podle šéfky Fondu pojištění vkladů Renáty Kadlecové k tomu, že klienti často po výplatě peněz z jedné zkrachovalé kampeličky převedou své úspory do jiné. Lákají je především vyšší nabízené úrokové sazby. Právě kvůli těm se ovšem družstevní záložny nyní mohou dostat do problémů. „Pád tržních úrokových sazeb kampeličky vystavil situaci, že nejsou schopné svěřené vklady odpovídajícím způsobem zhodnotit,“ vysvětluje guvernér ČNB.

Už v polovině minulého roku ministerstvo financí připravovalo zákon, který měl dohled nad družstevními záložnami zpřísnit. Mimo jiné počítal s tím, že instituce s vklady překračujícími pět miliard korun by se měly povinně přeměnit na banky. Na ně se vztahuje důkladnější kontrola. Vedle toho byl ve hře i návrh, aby záložny do Fondu pojištění vkladů odváděly dvojnásobné příspěvky oproti bankám. S novou vládou nicméně tyto návrhy zatím usnuly.

Krachu Metropolitního a spořitelního družstva, největší kampeličky v Česku, předcházel v roce 2012 bankrot záložny Unibon. Ta spravovala vklady přes 2,8 miliardy korun. Už na přelomu tisíciletí při krachu několika družstevních záložen zmizelo přes 11 miliard korun.

- V čem se Češi liší v přístupu k bankám od Západoevropanů?

- A v jaké jsou české banky kondici?

Celý rozhovor s šéfem Komerční banky najdete v aktuálním čísle týdeníku Ekonom. Přečíst si ho můžete i na iPadu a iPhonu, tabletu Samung a dalších zařízeních se systémem Android.