Narodíme se a od té doby to jde s naším mozkem s kopce, mysleli si dlouho vědci. Ještě v 90. letech minulého století byli pevně přesvědčeni o tom, že se narodíme s určitým počtem neuronů a ty nám během života postupně odumírají. Celkem velký „zásek“ do zásoby nervových buněk dokáže udělat třeba konzumace alkoholu.
V posledních letech však tohle dogma naštěstí padlo. A teď nemluvíme o vlivu alkoholu, ale nezvratném mizení nervových buněk. Ukázalo se, že i neurony se v dospělosti obnovují. Nyní navíc vědci zmapovali, jak regenerace přesně probíhá.
Ve čtvrtek ohlásil tým Jonase Friséna ze stockholmského Karolinska Institutet v odborném časopise Cell, že se jedna z líhní nových neuronů nachází hluboko v šedé hmotě mozkové, v oblasti přezdívané „žíhané jádro“. Ta má na starosti především kontrolu pohybu. Už dříve Frisén ukázal, jak k regeneraci dochází v hipokampu, který si vysloužil přezdívku „mořský koník“ a odpovídá za ukládání informací do paměti.
Cvrkot v mozku je docela výrazný, a to i u starších lidí. Jonas Frisén s kolegy odhadl, že se během dospělosti v hipokampu vymění až 1 400 neuronů denně. Regenerace pokračuje i ve vyšším věku, ale její intenzita klesá pouze mírně.
Evropská unie si před časem vybrala výzkum mozku jako jednu ze dvou hlavních priorit (tou druhou je nový materiál grafen). V průběhu následujících 10 let do něj investuje miliardu eur. Cílem je vytvořit mozek umělý. Kdyby se to ale náhodou nepodařilo, nemusíme zoufat. Během čekání na umělý mozek se nám ten náš vlastní trochu zregeneruje.