Naštvala ho ústecká filiálka výrobce bicyklů značky Germania, jejíž šéf odmítl odpovědět na česky psanou reklamaci. Klement proto chtěl jízdní kola vyrábět sám, jenže to neuměl. V nepříliš vzdáleném Turnově navíc působila zavedená Továrna velocipedů Josefa Krause, což byla příliš velká konkurence.
Knihkupec tedy chodil po krámě, nabízel vlastenecké knihy a užíral se vzteky. A tehdy zasáhla náhoda. Krausovým kolegou byl zámečník Václav Laurin, který měl technické nadání od Pánaboha. Jejich spolupráce byla málem idylická, jenže Kraus zdědil nějaký majetek a začal se chovat nabubřele. Laurin, který bytostně nesnášel jakékoli spory, z turnovské firmy odešel a začal uvažovat, co bude dělat dál. Klement se o tom dozvěděl a vycítil skvělou příležitost, jak pro svůj podnikatelský záměr získat partnera s potřebnými technickými znalostmi a dovednostmi.
Kdyby tedy nebylo onoho dědictví, automobilka by možná nevyrostla v Mladé Boleslavi, nýbrž v Turnově, a jméno knihkupce Václava Klementa by dnes téměř nikdo neznal. Asi tak, jako si už jen málokdo vzpomene na onoho Josefa Krause, který sice zbohatl, ale ne vlastním přičiněním.
Životní příběh slavného podnikatele Václava Klementa najdete v aktuálním čísle týdeníku Ekonom. Přečíst si ho můžete i na iPadu a iPhonu, tabletu Samung a dalších zařízeních se systémem Android.