Ještě za doby vlády Petra Nečase se jako o jistém budoucím premiérovi mluvilo i o Bohuslavu Sobotkovi. Jak při loňských předčasných volbách postupovalo sčítání hlasů, zdálo se být stále jasnější, že Sobotka premiérem nebude. Že mu nezbude nic jiného, než takhle fatální výhru zakončit rezignací.

 

Za to, že se dnes konečně stal premiérem, tak nevděčí vlastním schopnostem, ale spíše neschopnosti svých vnitrostranických protivníků, kteří se jej neúspěšně pokusili svrhnout. Podle vzoru "Co tě nezabije, to tě posílí" se z Bohuslava Sobotky stal náhle lídr a po rekordních 83 dnech od voleb nakonec prezidentovi nezbylo než ho jmenovat premiérem.

 

Teprve teď ale Sobotka dostane šanci ukázat, že jeho vůdcovské vzepětí není jen dočasný doping, jehož účinek má své limity a který v důsledku organismus oslabí.

 

Je na novém premiérovi, aby u Zemana podržel a protlačil všechny navržené členy své vlády. Nejde jen o spor nad jmény, jde o to, jaké meze se podaří postavit přímo volenému prezidentovi.

 

I když je Sobotka zatím jen generál bez vojska, čeká jeho - i nás - důležitá bitva. A rozhodně ne poslední.

 

 

Související