Patříte k našim nejúspěšnějším manažerům. A vzhledem k tomu, že náš časopis je primárně určen top manažerům firem, zaměřila bych se především na tuto oblast. Můžete uvést svoje nejlepší a nejhorší manažerské rozhodnutí?

Jednoznačně jsou to rozhodnutí týkající se lídrů v mém týmu. Jednou jsem příliš dlouho váhal s výměnou, a dnes vím, že to byla chyba. Mnohokrát jsem zároveň posunul talentované kolegy do nových, často velmi odlišných a náročných rolí a téměř nikdy jsem nelitoval.

Mnohokrát jste už povýšil v hierarchii firmy a nastupoval do nové pozice. Jaké jsou první kroky, které v nové funkci děláte?

Pro mě je hlavní se co nejrychleji seznámit se zákazníky a pochopit, jak jsou spokojeni s našimi produkty a službami. Co nejrychleji pochopit trh, na kterém se pohybujeme, a kdo je naše konkurence. Sebekriticky se s týmem podívat, zda máme přidanou hodnotu pro naše zákazníky, jsme konkurenceschopní a na daném trhu proti dané konkurenci jsme schopni produkovat očekávané výsledky. Při této práci obvykle dobře poznáte svůj tým. Pak již přicházejí první klíčová rozhodnutí ohledně případné korekce strategie, segmentace trhu, portfolia, složení týmu, systému řízení atd.

Zažil jste už v HP několik CEO, každého s velmi odlišným rukopisem. Můžete uvést, čím vás každý z nich inspiroval, případně, co byla jeho či její nejsilnější stránka?

Carly Fiorina byla velký vizionář; zarputilost, s jakou prosadila spojení HP a firmy Compaq, byla obdivuhodná. Mark Hurd má geniální schopnost "get things done". Leo Apotheker neobyčejně rozuměl našim velkých zákazníkům, jejich strategii a IT potřebám. Meg Whitman je skvělý lídr a skvělý komunikátor s obrovskou empatií, který do hloubky rozumí našemu byznysu a nebojí se důležitých a rázných rozhodnutí.

Do jaké míry je osobnost nejvyššího šéfa firmy určující pro její další vývoj?

Absolutně klíčová.

HP se podařilo zastavit propad, který před několika lety nastal, a nastartovat opět úspěšný růst. Jaké byly hlavní příčiny tohoto obratu?

Leadership Meg Whitman a tvrdá a poctivá práce každého jednotlivého zaměstnance.

Důležitou součástí rozvoje firmy jsou fúze. Myslíte, že se dá odhadnout úspěšnost fúze?

Myslím, že často ano. Většina fúzí ve světě je neúspěšných a ty, které uspěly, mají často společné základy úspěchu. Ze začátku mě osobně překvapila doba, která je potřeba, aby bylo možno velkou fúzi úspěšně zrealizovat.

Sám máte s fúzemi bohaté zkušenosti. Byl jste zodpovědný za fúzi Compaqu s HP v regionu CEMA. Jaké byly tehdy vaše nejdůležitější kroky a co podle vás rozhodlo o mimořádně úspěšném završení tohoto spojení, o kterém mnozí silně pochybovali?

Podařilo se nám skloubit výbornou znalost jednotlivých trhů, napasovat ji úspěšně na celofiremní strategii, vybrat v drtivé většině skvělé lídry a měli jsme podporu a důvěru korporace.

Jaké chyby podle vašeho názoru firmy v sousvislosti s fúzemi nejčastěji dělají?

Ve všech odvětvích často vidíte stále stejné chyby: fúze jako jakýsi "všelék", naprosto podceněný a nereálný "business case", slabá znalost trhu, chybný odhad reakce konkurence, chybějící zkušenosti, podcenění složitosti, nedostatečná komunikace, diametrálně rozdílné firemní kultury a hodnoty atd.

Meg Whitmanová stanovila jako priority firmy cloud, bezpečnost a správu informací. Zajímá mě problematika bezpečnosti - co považujete za největší bezpečnostní riziko dneška?

Rizika prakticky nemůžete plně eliminovat. Můžete je zmapovat a stanovit si strategii a priority, jak se k nim postavit. Pokud se podíváte na fungování naší globální společnosti, nelze nejmenovat fyzickou a informační bezpečnost energetických zdrojů, finančních institucí, jednotlivých států atd. V neposlední řadě je zde okruh problémů právních, etických, včetně práv a zodpovědností jednotlivců.

Do jaké míry se podle vašeho názoru dostává požadavek na bezpečnost IT do konfliktu s požadavkem na ochranu soukromí?

Skvělá otázka! Tyto dvě věci totiž podle mého názoru nelze řešit odděleně. Právo na něco musí jít ruku v ruce se zodpovědností. Na tomto poli nás čeká ohromné množství práce a kompromisů.

Co je největší chybou vedení firem z hlediska řešení problematiky bezpečnosti?

Je až zarážející, s jakým podceněním je možné se setkat. Mnoha firmám bohužel chybí kvalitní zmapování bezpečnostních rizik, férové zhodnocení schopnosti firmy se těmto rizikům efektivně postavit. Chybí narýsování firemní bezpečnostní strategie a priorit.

Několikrát jste v rozhovorech zmínil své obavy z obecného poklesu vzdělanosti v Evropě s čestnou výjimkou Finska a Švýcarska. Česká republika je v tomto směru možná ještě v horší situaci než evropský průměr. Jaké vy byste viděl cesty k nápravě tohoto stavu?

Jsme malá země s malou zásobou surovin. Naše strategie rozvoje musí bý založena na vzdělanosti, inovacích a flexibilitě. Je potřeba především do všech stupňů vzdělávání zapojit kvalitní a špičkové učitele, vědce, lídry průmyslu a národa. Zejména terciární vzdělání je potřeba propojit s průmyslem a praxí, národním i globálním výzkumem a vývojem. Česká republika potřebuje ucelenou strategii rozvoje s jasným definováním a podporou oblastí, ve kterých bychom chtěli jako národ vést a patřit ke globální špičce.

A co je podle vás největším problémem vzdělávacího systému u nás?

Neexistence ucelené, nepolitické koncepce ekonomického rozvoje země.

Jednou jste uvedl, že za velký vynález poslední doby považujete ekologické vědomí. Jakou roli mohou sehrát firmy, jako je HP, v podpoře udržitelného rozvoje a ekologické osvěty?

Obrovskou - chceme být lídrem a "role model" v této závažné otázce a děláme pro to obrovské kvantum práce.

V této souvislosti bych se vás ráda zeptala, jakožto milovníka historie, jak se díváte na současnou etapu vývoje lidstva - co považujete za největší rizika a kde naopak pozorujete pozitivní změny k lepšímu?

Myslím, že si ani neuvědomujeme, že jsme pravděpodobně přímými účastníky velkého milníku lidstva. Vezměme přechod od agrární k průmyslové společnosti a přechod od feudálního ke kapitalistickému zřízení. Konzultační firma Gartner hovoří o nadcházející etapě jako o The Digital Industrial Economy. Ve své knize Breakout Nations zase podává Ruchir Sharma skvělý pohled na ekonomickou výkonnost jednotlivých zemí v návaznosti na politické uspořádání vs. podniknuté ekonomické a právní kroky - poučné čtení. Je obrovskou historickou zodpovědností zvládnout tuto první, opravdu globální transformaci poprvé bez válek a lidského utrpení!

A poslední otázka: všichni, kdo vás znají, hovoří o vaší fenomenální paměti. Je to vrozené, nebo je za tím trénink?

Necítím se jako někdo s fenomenální pamětí a ani nevím, jestli ji mám. Mám jednu zásadu - pokud to jde, snažím se lidem a věcem rozumět a pochopit je.


JAN ZADÁK

Vystudoval Elektrotechnickou fakultu ČVUT v Praze. V roce 1991 absolvoval jednoroční doktorandský studijní program na Univerzitě Erlangen-Nuernberg v Německu a o rok později získal doktorát na ČVUT. V současnosti zastává Jan Zadák ve společnosti HP pozici prezidenta divize HP Enterprise Services v regionu EMEA. Kromě toho spolupracuje s Billem Veghtem a vedením týmu divize Autonomy na vývoji, rozvoji a optimalizaci vysoce škálovatelných, technologických řešení z oblasti portfolia pro správu informací v podnicích. Během celé své kariéry patří k lídrům v oblasti vývoje a implementace nových metod zlepšujících prodejní schopnosti HP; naposledy úročil své bohaté obchodní zkušenosti na pozici výkonného viceprezidenta pro celosvětové obchody (HP Global Sales).

 

Česká republika potřebuje ucelenou strategii rozvoje s jasným definováním a podporou oblastí, ve kterých bychom chtěli jako národ vést a patřit ke globální špičce.

Související