Viceguvernér ČNB: Taky jsme mohli vyhazovat peníze z vrtulníku

Formu, již ČNB zvolila, obhajuje v rozhovoru v aktuálním vydání týdeníku Ekonom. Intervence podle něj nejsou jediným a posledním nástrojem, který ČNB vzhledem k fakticky nulovým úrokovým sazbám měla. „Když pominu záporné úrokové sazby a kvantitativní uvolňování anglosaského typu, mohli bychom i vyhazovat peníze z vrtulníku. Udělat tohle čisté monetaristické řešení. Myslím, že naše řešení je oproti všemu zmíněnému stále v mezích konvenční měnové politiky. V této situaci je prostě nutné dát do ekonomiky více peněz,“ řekl týdeníku Ekonom Hampl.

„Smysl našeho opatření je vrátit se zpátky k normálním úrokovým sazbám a normální měnové politice. Kdybychom nedělali nic, možná bychom se k ní nevrátili dvacet let,“ dodává. Zároveň připouští, že detailní představu o exitu z intervencí, který může ekonomice přinést nové šoky a výkyvy kurzu, zatím nemá. „Úplně perfektně, detailně a do poslední setiny naplánovat exit je těžké. Ideální model je, že ekonomika se oživí, dostaneme se zpět k cenové stabilitě, zvykne si na kurz 27 korun za euro a my intervence v určitém okamžiku opustíme a zvýšíme sazby z nuly na 0,25,“ říká Hampl.

Jedním ze smyslů celé akce je podle něj i vzkaz veřejnosti „začněte se chovat normálně“. „Dostali jsme se do stavu, kdy kvůli mentálním faktorům, totální nedůvěře v budoucnost, nedůvěře ve stát, znechucení celé populace ze všeho, se sentiment tak vzdálil od fundamentu, že to začíná mít i makroekonomické dopady,“ míní.

Informace, že Češi už v obavách před zdražováním vzali útokem některé prodejny elektrospotřebičů ho ale nechává chladným. „Upřímně, já si počkám raději na reálná čísla, ne na zprávy v novinách,“ konstatuje Hampl, který reakci laické i odborné veřejnosti na intervence ČNB považuje za přepjatou. „Problém je symbolický, nikoli faktický. Vždyť co jiného děláme, když poslední čtyři roky snižujeme úrokové sazby? Přesně totéž – snažíme se do ekonomiky přinést dodatečné „zdražování“,“ vysvětluje viceguvernér Hampl.

Rizika deflace a odvrácenou stranu poklesu cen by podle něj začali všichni chápat, až když by už bylo pozdě. „Až by se kvůli tomu musely snižovat platy i důchody, až by začaly dramaticky klesat ceny nemovitostí a rostla nezaměstnanost. Kdybych byl měnový populista, mohl bych to nechat dojít tak daleko. Ale centrální bankéři mají svůj mandát k tomu, aby takovému populismu nepodléhali,“ dodává.