Ty jsou především následující:

Současný podnik musí dosáhnout celosvětové konkurenceschopnosti. Platí to i o nejmenších, lokálně zaměřených podnicích. Na každou korunu tržeb číhají nejen domácí, ale i zahraniční konkurenti (Číňané, Vietnamci, Poláci i další). Snaží se na trhu prodávat nejen potraviny, textil, pečivo, služby (masáže, léčení asijskými metodami), ale samozřejmě dnes již i produkty high technologií - počítače, mobily, nemluvě o autech.

Konkurence se změnila v superkonkurenci. Rozdíl mezi nimi je podstatný. V klasické konkurenci mezi sebou soutěžily subjekty pracující ve stejných nebo podobných podmínkách. Superkonkurence znamená soutěž mezi subjekty pracujícími ve velmi odlišném okolí. Jsou zde výrazně rozdílné mzdy, pracovněprávní předpisy, klima, zvyklosti. Odolat této konkurenci, nebo ji dokonce porazit, je velmi obtížné.

Vládne superturbulence. Všechny procesy se výrazně urychlují. Věda se rozvíjí raketovým tempem, mění se spotřebitelské zvyklosti (např. přechod na životní styl "singles" ovlivňuje celý trh - od požadavků na bydlení, stravování přes lékařskou péči až ke službám pro seniory). Zrychlují se všechny technologické i netechnologické procesy (např. jednodenní chirurgie, bankovní operace) a vlastně i vše ostatní.

Principy etiky jsou ve zostřujícím se konkurenčním boji stále méně respektovány. Mnoho podniků v uplynulých "krizových letech" doplatilo na neetické chování českých i zahraničních obchodních partnerů (objednali - odebrali - nezaplatili).

Práce se zaměstnanci je stále náročnější. Množství pracovněprávních předpisů, rostoucí požadavky na hygienu a bezpečnost práce, rostoucí nároky na optimální pracovní podmínky, genderové požadavky, "diskriminace", "lidská práva" (zejména těch nejméně výkonných) komplikují všechny řídicí procesy a často nepřinášejí vstřícný efekt z větší angažovanosti pracovníků.

Snižuje se nebo úplně mizí loajalita pracovníků k podniku. Nejvíce se to projevuje u nejmladší generace pracovníků. V dobrých dobách ochotně přijímají výhody vyplývající z motivačních nástrojů, v dobách špatných podnik opouštějí (výjimky ovšem existují).

Do pracovního procesu nastupuje "generace Y". Jsou to mladí lidé kolem dvacítky. Jsou doslova odkojeni výpočetní technikou, kterou dokonale ovládají, očekávají rychlý úspěch, neuznávají zkušenosti starších, rychle a rádi mění zaměstnání. Jsou zvyklí aktivně využívat sociální technologie (sítě). Využití jejich schopností je pro úspěšný podnik nezbytné. Tito mladí lidé dokážou (a jsou zvyklí) získávat potřebné informace z moderních médií. Dosud běžné metody zvyšování kvalifikace jim připadají (a skutečně jsou) překonané. Populární heslo "učit se, učit se, učit se" je proto třeba doplnit heslem "Přicházet, přicházet, přicházet s kreativními nápady".

Z toho všeho vyplývá, že manažer nebo podnikatel je zavalen obrovským množstvím problémů. K jejich řešení musí mít potřebné znalosti a neustále vstřebávat ohromné množství informací.

Ve velkých podnicích se na těchto úkolech podílí s dalšími pracovníky podniku. K překvapení mnohých jsme však zaznamenali, že v současné ekonomice roste úloha malých a středních podniků, které nejenže (jak se před časem očekávalo) nemizí, ale naopak hrají stále významnější roli. Jak však má manažer (nebo majitel) malého a středního podniku, který je současně top manažerem, středním manažerem a často i výkonným pracovníkem, zvládnout sledování informací o celosvětovém vývoji (a to musí, protože jinak nepostřehne hrozby a příležitosti), nejnovější poznatky vědy a výzkumu (a to také musí, protože i obyčejné produkty a technologie jejich výroby a distribuce musejí být založeny na nejnovějších poznatcích vědy), sledovat vývoj spotřebitelského chování zákazníků, tj. vývoj poptávky (to je vůbec nejdůležitější), chování konkurentů (protože usilují o získání trhů) a také ovlivňovat chování svých zaměstnanců? Na jejich kreativitě, ochotě ke spolupráci, loajalitě výrazně závisí efekt podniku. Kromě toho musí zápolit s plejádou úřadů, které mu převážně znepříjemňují život vydáváním stále nových a stále složitějších předpisů (daňové zákony byly údajně za posledních dvacet let novelizovány dvaadvacetkrát), předpisy EU vyžadují často nesmyslné požadavky atd. atd.

K tomu všemu má manažer také rodinu, která od něj oprávněně vyžaduje určitý čas. Zanedbání tohoto úkolu má katastrofální následky (deprese, vznik návyku na alkohol nebo antidepresiva, někdy rozvody, dokonce sebevraždy).

Jedním z důsledků těchto skutečností je to, že v ČR si velká část lidí přeje raději být "zaměstnanci" než zaměstnavateli. Je to velký rozdíl např. oproti USA. Jenže samozřejmě není možné, aby všichni lidé byli v tržní ekonomice zaměstnanci a každý měsíc prostě čekali, až jim někdo (stát) vyplatí slušnou mzdu. V některých státech (Řecko) tento proces proběhl a důsledky známe.

Josef Barosso tento pokles individuální aktivity výstižně charakterizoval takto: "Vstup do EU na mnohé zapůsobil jako uspávací prášek."

Takže shrneme-li výše uvedené: Malé a střední podniky tvoří významnou a pravděpodobně stále významnější část ekonomiky. Majitelé a manažeři těchto podniků však mají velké problémy s úspěšným řízením těchto podniků z důvodů, které jsou výše uvedeny.

Jaké je tedy východisko z této situace? Jak této velmi významné skupině podnikatelů a manažerů pomoci řešit jejich situaci? Pokusme se nejprve zformulovat jejich potřeby.

Získávat s co nejmenším vynaložením času informace potřebné pro úspěšné podnikání. Jsou to v současné době údaje o makrookolí (ekonomický, politický, sociální, vědeckovýzkumný vývoj ve světě a ČR) a údaje o mikrookolí (konkurence, dodavatelé, vědecký vývoj oboru a odvětví). Podnikatel a manažer by z těchto informací měl získávat trvalý přehled o existujících a hlavně vznikajících příležitostech a hrozbách. Nedílnou součástí těchto informací jsou informace o nových zákonech a předpisech.

Mít k dispozici manažerské metody, jimiž lze řešit většinu standardních situací, s nimiž se manažer setkává. Takových metod je vypracováno obrovské množství. Poradenské firmy svádějí bitvy o zavádění stále nových a nových metod, které "zcela určitě" povedou k úspěchu. Velká část těchto metod se vyznačuje tím, že jde o staré metody, jimž jsou dány nové (pokud možno cizojazyčné) názvy a využívají moderní výpočetní techniku, která často zamlží podstatu řešení a zkomplikuje realizaci. Většinou jsou složité, obtížně pochopitelné a vyžadují nákladnou spolupráci s poradenskými institucemi. Výsledek často nepřinášejí. Příklady, z nichž některé mají kriminální dohru, dobře známe z praxe. Tím ovšem nechceme popřít nutnost hledat a zavádět nové metody a tím méně podceňovat nasazení moderní informační a komunikační techniky, bez níž si moderní management vůbec nelze představit. K této neblahé situaci přispívá současný systém hodnocení pracovníků vysokých škol. Pracovník, který chce být úspěšný musí, především hodně publikovat (dokonce v přesně stanovených časopisech!!!). A musí být hodně citován. Důsledkem je, že knižní trh je zaplaven publikacemi, z nichž mnohé nepřinášejí nic nebo málo nového. Jak si ale manažer má z této záplavy vybrat skutečně inovativní publikaci? Také honba za citacemi není příliš racionální. Velké množství citací lze získat i tím, že se hlásá zjevný nesmysl. Je to pochopitelné. Svět se žene za senzacemi. Viníky nejsou pracovníci škol, ale ti, kdo nastavili taková pravidla.

Zjednodušit legislativu. Neuvěřitelné množství zákonů a na ně navazujících předpisů, umožněné systémem tzv. poslaneckých návrhů, a navíc ještě tzv. přílepků k zákonům, zaplavilo stát ohromným množstvím předpisů, v nichž se nevyznají ani specializovaní právníci. Kdyby se podnikatel zabýval čtením všech vydávaných předpisů, k žádné jiné práci by se již nedostal. Takto ale žije v neustálé nejistotě, zda svými aktivitami nějaké předpisy neporušuje. Významně to podvazuje jeho aktivitu. Lze se obávat, že vydání nového občanského zákoníku a plejáda na něj navazujících zákonů a předpisů budou podnikatelům dál ztrpčovat život. Autor zákoníku nepochybně vykonal obdivuhodné dílo, které pozitivně vejde do právní historie. Sotva však přispěje v nejbližší době k rozvoji ekonomiky. Rychlé osvojení nových pojmů a významných změn je pro neprávníky stěží představitelné. Zvýší se proto potřeba právních poradců a to dále zvýší náklady podniků a sníží jejich konkurenceschopnost. Paradoxně to zvýší HDP (započtou se sem vyšší výkony právníků). Je to další paradox a již mnohokrát opakovaný námět na zvážení účelnosti tohoto ukazatele. Takto rostoucím HDP se životní úroveň sotva zvýší. Negativní roli sehrála v tomto směru i média, která o zákoníku informovala velmi povrchně, nejvíce pozornosti bylo věnováno tomu, že pes již není věc. Psy to určitě potěší, ovšem ekonomice to nepomůže.

ODČIŇME DLUH EKONOMICKÉ VĚDY

Rozvoj ekonomické vědy zaostává za rozvojem přírodních a technických věd. Podívejme se např. na přínosy nositelů Nobelovy ceny za ekonomiku. Kdo z manažerů zná výsledky jejich práce, za něž byli oceněni? A jak přispěli k řešení závažných ekonomických problémů. Snad pouze práce W. Leontieffa našla širší uplatnění.

Příčiny jsou těžko pochopitelné. Jsou ekonomické problémy tak příliš složité? Nebo za vším stojí neukojitelná chamtivost lidí? Nebo platí "spiklenecké teorie", podle nichž nepatrná skupina nejmocnějších o všem rozhoduje? V každém případě je skutečností, že dvě miliardy lidí žijí v naprosté bídě, ve vyspělých evropských státech se neúčelně vyhazuje asi polovina prodávaných potravin do odpadu, 25 milionů Evropanů je nezaměstnaných, 44 milionů obyvatel USA je závislých na potravinových lístcích, že svět je zavalen horami odpadků a mraky exhalací, desítky nebo možná stovky milionů lidí se chystají k divoké emigraci. To vše nesvědčí o příliš dobrém řízení ekonomických procesů. Přitom technická řešení všech těchto problémů existují!!!

Neměli bychom mít obavy, že nás za tyto nedostatky čeká trest? Vždyť prohráváme bitvu o zvýšení nebo alespoň zachování dosavadního blahobytu lidstva, zejména jeho střední třídy. A co obvykle následuje po prohře? Potrestání viníků. V Japonsku po prohrané válce důstojníci a generálové spáchali sebevraždu. Ti, kteří k tomu neměli odvahu, byli posléze odsouzeni a oběšeni. Ekonomická krize je jistě prohrou. Teorie o jejím pozitivním očišťujícím účinku jsou jistě obecně racionální. Ale ty, které krize postihla, bohužel neuspokojí. Ti, kteří ji zavinili, však reagovali převážně tím, že si zvýšili platy a bonusy. Obrovské demonstrace již nejen v Řecku, Španělsku, Portugalsku a jihoamerických státech, ale i v Polsku, a dokonce v Ostravě jsou pro nás vážným varováním. Za zločinem vždy následuje trest!!!

MOŽNÁ ŘEŠENÍ

Nechceme čekat, až se situace otočí k lepšímu. Pokoušíme se nalézt takové metody řízení podniku, které umožní jeho efektivnější rozvoj.

Je velkou troufalostí navrhnout řešení výše zmíněných problémů. Jistě nevyřešíme vše. Pokusme se alespoň o něco. Držme se zdravého rozumu a reality.

Zamezit záplavě často škodlivých a nesmyslných zákonů a předpisů. Tento úkol je za hranicemi možností podnikových pracovníků. Splnit ho mohou pouze politici tím, že konečně přijmou řadu let odkládaný zákon o státních úřednících a zajistí vybudování dobře fungujícího aparátu kvalifikovaných, odpovědných a nezkorumpovaných státních úředníků.

Umožnit získávání potřebných informací o makro- a mikrookolí s vynaložením množství času, které má podnikový manažer pro tuto činnost k dispozici. Tento úkol je dnes již řešitelný. Specializované databáze, vyhledávače, sociální technologie (sítě) tyto možnosti poskytují. Je "pouze" nutné uvést je do života a zpřístupnit je podnikatelům (např. Moderní řízení 9/2012, Předvídat budoucnost je těžké).

Hlavním cílem tohoto článku je ukázat na možnosti poskytnout manažerům a podnikatelům takové metody managementu, tj. řešení podnikatelských a manažerských problémů, které budou na jedné straně brát v úvahu složitost současného světa a na druhé straně budou co nejjednodušší. Inspirací je heslo "Řešme složité problémy jednoduchými metodami", s nímž se v nejnovější manažerské literatuře špičkových autorů nyní setkáváme.

S malým týmem spolupracovníků Moravské vysoké školy Olomouc jsme se o zpracování podobných metod pokusili. Východiskem naší práce byly tyto principy:

jednoduchost, snadná pochopitelnost;

využití "best practices" všude tam, kde je to možné;

vytvoření dostatečného prostoru pro kreativní, tvůrčí řešení.

Vyšli jsme z předpokladu, že každý podnikatel či manažer při řízení jakéhokoliv podniku se permanentně zabývá především dvanácti okruhy problémů.

Jsou to:

struktura portfolia

inovace

poptávka

marketing, distribuce, vstup na nové trhy

personalistika

logistika

kvalita

efektivita

technologické a netechnologické procesy

využití ICT

controlling

vytváření a udržování uceleného systému řízení.

Tyto problémové okruhy jsou vzájemně propojeny četnými vazbami. Pro každý z těchto okruhů jsme definovali přehled dílčích problémů, které je v dané oblasti nutné řešit. Uspořádali jsme je v logické posloupnosti do jednotlivých "kroků". Vymezení těchto "kroků" si vyžádalo pouze 26 stran textu (zdůrazňujeme stručnost!!!). Pro každou z uvedených dvanácti tematických oblastí je připojen komentář, který obsah jednotlivých kroků vysvětluje. Obsahuje celkem pouze 170 stran pro všechny problémové okruhy. Předpokládá se, že absolventu bakalářského studia nebo vyšší odborné školy či obchodní akademie tento komentář postačuje k aplikaci v praxi. Pro toho, komu komentář nedostačuje, je uveden odkaz na odbornou literaturu. Tyto odkazy jsou směrovány jednak na vlastní práce našeho týmu, jednak na publikace špičkových odborníků z dané oblasti. Usilujeme o to, aby rozsah těchto odkazů byl co nejmenší a aby odkazy poskytovaly jasné a co nejjednodušší návody, využitelné v praxi. Vyhýbáme se složitým, nesrozumitelným a málo vypovídajícím vzorcům a postupům, které se v praxi neosvědčily.

V další etapě připravujeme odkazy na prefabrikované zpracování základních statistických a dalších výpočetních metod, umožňujících jejich využití v manažerské praxi. Takzvaná sexy statistika by měla nejen umět rozklíčovat vliv nejrůznějších jevů, událostí, ale i poskytnout poznatky manažerům ve snadno dostupné podobě na běžně používaných médiích (chytré telefony, čtečky...). Měly by být zpracovány algoritmy, které dokážou zpracovat informace takovým způsobem, jejž běžný manažer tak rychle neumí pochopit. Musí být využitelné na běžně dostupných technických prostředcích (chytrých mobilních telefonech).

Metodu se pokoušíme aplikovat v institucích, které vznikají kolem Moravské vysoké školy v Olomouci (BEA Centrum, Akcelerační centrum Olomouc, START UP, OK4 INOVACE, OK4EU). Snažíme se iniciovat mladé podnikatele a manažery, aby jich využívali při rozvíjení a implementaci svých tvůrčích nápadů, k jejichž vzniku je motivujeme.

Vycházíme z následujícího myšlenkového schématu:

1. fáze

- nápad

2. fáze

- základní řešení nápadu

- základní kalkulace

- očekávaná poptávka

3. fáze

- rozhodování

- efektivita

- lidský, finanční a hmotný potenciál

- náklady a ceny

- poptávka

- konstrukce a technologie

- logistika a výroba

- organizace a řízení

Při zpracování jednotlivých problémů využíváme metodické materiály popsané výše ("kroky" a "komentáře").

Dosavadní zkušenosti ukazují dva zajímavé poznatky. Především vzniká daleko méně nápadů, než jsme očekávali. Hledáme další cesty, jak je získat - spolupráce s univerzitami a středními školami, využívání sociálních sítí a další.

Důležitým poznatkem je, že absolventi našich technických vysokých škol jsou sice výborní, pokud jde o řešení technických problémů, mají však nedostatečné a často naivní představy o ekonomicko-komerční stránce využívání svých nápadů.

OČEKÁVANÉ NÁMITKY

Popsaná metoda je samozřejmě kontroverzní a jistě může vyvolat mnoho námitek. Základní námitka může spočívat přímo proti její podstatě, tj. snaze jednoduše řešit složité problémy. Jistě se ozvou hlasy, že nějaké "kuchařky" v ekonomice nejsou namístě. Skutečně nejsou, nejsou-li metody používány manažery či podnikateli s tvůrčím způsobem myšlení. Navržená metoda ovšem počítá s vysokou kreativitou manažerů a podnikatelů. Metoda samozřejmě nenahrazuje manažera či podnikatele. Pouze ukazuje, jak má při svém kreativním rozhodování postupovat. Rozhodnutí samo je vždy úkolem a výsadním právem manažera či podnikatele.

ZÁVĚR

Jsem přesvědčen, že hledání stále složitějších metod není ve stále složitějším světě správnou cestou. Pokládám za ni právě nalezení metod co nejjednodušších.

 

Prof. Dr. Zdeněk Souček, DrSc.
Moravská vysoká škola Olomouc a Management Focus

 

"Nejsou dobré a špatné obory a dobré a špatné časy. Jsou jen dobře a špatně vedené podniky." (E. Brauchlin)

"Ne ve hvězdách, leč na nás vina jest, můj drahý Brute." (William Shakespeare)

Pesimisté si stěžují na vítr, optimisté čekají, že se změní. Realisté upraví plachty.


Související