Předmětem práva autorského je dílo. Díla rozdělujeme do dvou základních skupin. První skupinou jsou díla literární a jiná umělecká díla. Druhou skupinou jsou díla vědecká, která jsou jedinečným výsledkem tvůrčí činnosti autora a jsou vyjádřena v jakékoli objektivně vnímatelné podobě. Literárním dílem je text, tj. strukturovaná a ohraničená jazyková jednotka, která má estetickou funkci. Slovní spojení tedy nemůže být považováno za literární dílo.

 

Vzhledem k tomu, že slovní spojení „metelesku blesku“ není možno považovat ani za dílo vědecké, zůstává otázkou, zda se jedná o jiné umělecké dílo. Umělecká díla se od starověku dělí na umělecká díla výtvarná, kterými jsou zejména trvalá vizuální umělecká díla (například díla malířství, sochařství, architektury, ale i kinematografie), a umělecká díla múzická či performativní, kde umělec sám vystupuje před publikem (například tanec, zpěv, hudba, divadlo).

 

Díla performativní jsou pak chráněna právy příbuznými autorskému právu, a to právy výkonného umělce. Dílem není zejména námět díla sám o sobě, denní zpráva nebo jiný údaj, myšlenka, postup, princip, metoda, objev, vědecká teorie, matematický a obdobný vzorec, statistický graf, know-how apod. Autorské právo tedy nechrání samotné myšlenky, ideje či nápady, ale chrání pouze konkrétní díla. Použití sousloví „metelesku blesku“ osobou, která není původcem tohoto sousloví, tedy nemůže být zásahem do autorských práv původce, neboť se nejedná o autorské dílo.

 

Odlišná situace je však s užitím slovního spojení "Proletáři všech zemí ... Souhlasím s Jiřím Kodetem". O části sousloví „proletáři všech zemí…“ platí výše uvedené s tím, že jeho původcem je navíc Bedřich Engels. Odlišnost však spočívá v užití jména Jiřího Kodeta.

 

Právo na jméno je jedno z dílčích osobnostních práv chráněných občanským zákoníkem. Obsahem práva na jméno je výlučné právo fyzické osoby mít jméno, užívat ho, disponovat s ním. Na druhé straně tomuto oprávnění odpovídá zákaz pro ostatní subjekty toto jméno neoprávněně používat.

 

Do práva na jméno je možno oprávněně zasáhnout pouze v případech, že se jedná o některou ze zákonných licencí (jedná se o tzv. zpravodajskou licenci, licenci uměleckou a vědeckou a licenci úřední na základě zákona).

 

Subjektem osobnostních práv jsou fyzické osoby. Tato osobnostní práva zanikají smrtí fyzické osoby. I po smrti fyzické osoby však osobnostní práva požívají určité ochrany, a to v tom smyslu, že je dán určitý okruh osob, které se této ochrany mohou domáhat.

 

V tomto případě však nejde o právní nástupnictví do osobnostních práv zemřelé osoby, ale o vznik nových osobnostních práv, jako je např. památka zemřelého, vzpomínka na zemřelého či posmrtné zájmy fyzické osoby.

 

Osobami, které jsou oprávněny uplatňovat soudní ochranu osobnostních práv zemřelé osoby, jsou:

a) pozůstalý manžel v případě, že v době smrti manželství trvalo,
b) děti zemřelé fyzické osoby,
c) rodiče zemřelé fyzické osoby.

Vdova po Jiřím Kodetovi má tedy právo domáhat se zdržení se užití jména a příjmení jejího manžela, přičemž užití tohoto jména porušuje rovněž příslušná ustanovení týkající se politické reklamy.

Autor je advokát

Související