Houby rostou jako divé. Také je rád sbírám, ale protože zároveň vodím starého psa na vodítku, nemohu se prodírat houštím. V lesích kdesi za Rožmitálem pod Třemšínem jsme tedy šli hodně daleko a vysoko, abychom po široké lesní cestě došli až na místa, kam se pravověrný houbař nedostane, protože než tam z vesnice doleze, už má nůši plnou.
Jenže na hřebenové cestě uprostřed lesa, kam je vjezd ze všech stran zakázán, stálo asi dvacet aut. Další houbaři dorazili na motocyklech. I tak na nás nějaké hřiby zbyly, protože ti lidé byli určitě téměř slepí: přehlédli ty krasavce u cesty stejně, jako za vesnicí "přehlédli" onen zákaz vjezdu.
V neděli jsme vyrazili jen kousek za Prahu, k Jílovišti. U silnice tam donedávna bývalo velice příjemné parkoviště. V mapách ještě zůstalo, ve skutečnosti je však zahrazené. Podobně jako u Voznice, za Dobříší a na mnoha dalších místech, kam lidé rádi jezdili. Je přitom docela možné, že někteří z těch, kteří by dříve zůstali na někdejších legálních parkovištích u silnic, dneska bezohledně jezdí doprostřed lesů, kde auta nemají co pohledávat.
Zaujal vás článek? Pošlete odkaz svým přátelům!
Tento článek je odemčený. Na tomto místě můžete odemykat zamčené články přátelům, když si pořídíte předplatné.
Aktuální číslo časopisu Ekonom
Petr Korbel



