Houby rostou jako divé. Také je rád sbírám, ale protože zároveň vodím starého psa na vodítku, nemohu se prodírat houštím. V lesích kdesi za Rožmitálem pod Třemšínem jsme tedy šli hodně daleko a vysoko, abychom po široké lesní cestě došli až na místa, kam se pravověrný houbař nedostane, protože než tam z vesnice doleze, už má nůši plnou.

 

Jenže na hřebenové cestě uprostřed lesa, kam je vjezd ze všech stran zakázán, stálo asi dvacet aut. Další houbaři dorazili na motocyklech. I tak na nás nějaké hřiby zbyly, protože ti lidé byli určitě téměř slepí: přehlédli ty krasavce u cesty stejně, jako za vesnicí "přehlédli" onen zákaz vjezdu.

 

V neděli jsme vyrazili jen kousek za Prahu, k Jílovišti. U silnice tam donedávna bývalo velice příjemné parkoviště. V mapách ještě zůstalo, ve skutečnosti je však zahrazené. Podobně jako u Voznice, za Dobříší a na mnoha dalších místech, kam lidé rádi jezdili. Je přitom docela možné, že někteří z těch, kteří by dříve zůstali na někdejších legálních parkovištích u silnic, dneska bezohledně jezdí doprostřed lesů, kde auta nemají co pohledávat.

Související