Studium virů, které by mohlo vést až k vývoji nových léků. Tak bude vypadat práce týmu vedeného Pavlem Plevkou. Letos je jediným vědcem působícím v Česku, jemuž se podařilo získat od Evropské výzkumné rady grant určený na rozjezd bádání a sestavení vlastního týmu. V příštích pěti letech dostane v přepočtu 52 miliónů korun.

 

„Budeme studovat viry ze skupiny pikornavirů, které způsobují celou řadu onemocnění od běžného nachlazení po život ohrožující záněty mozku. Zajímají nás struktury, které jsou důležité pro množení viru v infikovaných buňkách,” popisuje své plány Plevka. Léky proti infekcím způsobeným pikornaviry zatím neexistují, výzkum Pavla Plevky by to mohl změnit.

 

Plevka vystudoval molekulární biologii a virologii na Karlově univerzitě v Praze, doktorát si udělal na univerzitě ve švédské Uppsale a poslední čtyři roky působí na Purdue University v USA. Nyní v červenci však začal pracovat jako vedoucí výzkumné skupiny Strukturní virologie v brněnském výzkumném centru CEITEC

 

Zabodovala i česká geoložka

Kromě Plevky nyní v prestižní soutěži o granty u Evropské výzkumné rady uspěla také mladá česká geoložka Lucie Tajčmanová, získala v přepočtu zhruba 38 milionů korun na studium deformací v litosféře, která tvoří obal planety Země. Tajčmanová si ovšem svůj tým sestaví na Spolkové vysoké technické škole (ETH) v Curychu, kde už druhým rokem působí.

 

Lucie Tajčmanová vystudovala Přírodovědeckou fakultu UK v Praze a v minulosti působila na univerzitách v italské Padově a v Berlíně. Od září bude na ETH v Curychu i díky tomu, že uspěla v prestižní grantové soutěži, jmenována profesorkou. Působí také v České geologické službě.

 

Podíl žen vzrůstá

Evropská výzkumná rada (ERC – Europen Research Council) začala štědré granty začínajícím, ale i zkušeným vědcům udělovat v roce 2007, kdy ji založila Evropská unie. Jejím cílem je podporovat vědeckou excelenci na starém kontinentě. Letos dostala Evropská výzkumná rada 3329 žádostí o grant na rozjezd týmu, což je o polovinu více než v roce předchozím. Podpořila jich 287 a rozdělila mezi ně částku v celkové výši 400 milionů eur. Prezidentka Evropské výzkumné rady Helga Nowotny ocenila, že letos poprvé přesáhl podíl žen mezi úspěšnými žadateli o grant 30 procent. Loni to bylo 24 procent.

 

Pavel Plevka je teprve šestým držitelem grantu na rozjezd v Česku. Ovšem i držitele grantů „pro pokročilé“ vědce bychom mohli spočítat na prstech jedné ruky - jsou celkem čtyři. Letos v této kategorii uspěl pouze matematik Eduard Feireisl působící na Matematickém ústavu Akademie věd ČR v Praze. Získané peníze - více než 18 milionů korun - hodlá využít na zkoumání matematických modelů, které slouží například k předpovědi počasí. Rozhovor s ním přinesl v únoru týdeník Ekonom (č. 7/2013). Dalšími držiteli grantu „pro pokročilé“ vědce jsou například chemik Josef Michl nebo fyzik Tomáš Jungwirth.

Související