Miloš Zeman si zahrává s démonem korporativismu

První lidem zvolený prezident České republiky se často ocitá mimo náš čas a prostor. A nejde jen o obhajobu tabákových výrobků, prosazování průplavu Dunaj-Odra-Labe nebo slabost pro komunistické kádry typu Miroslava Šloufa.

Mnohem vážnější je jeho inklinování ke korporativismu, tedy systému, jež byl v Evropě v módě mezi světovými válkami. Typickým příkladem takového režimu může být Portugalsko za éry Antonia Salazara, Španělsko za Primo de Rivery a později generála Fransciska Franka a do jisté míry i Mussoliniho Itálie.

Tito vůdci dospěli k názoru, že profesionální politici jsou příliš neschopní a zkorumpovaní. Proto je třeba nechat řídit zemi odborníky z praxe. Tedy jmenovat úspěšného průmyslníka do funkce ministra průmyslu, odborového předáka na ministerstvo práce, operní pěvkyni na ministerstvo kultury a tak dále.

Z prezidentových výroků z posledních dní je znát, že právě něco takového má na mysli. Najmenovat vládu odborníků, která bude odpovědná jemu, nikoliv poslancům či dokonce voličům.

Podobné tendence je nutné včas zastavit. Z historických zkušeností vyplývá, že systém parlamentní demokracie má své vady, ale žádný efektivnější politický systém se nikde ve světě v praxi neuplatnil.