Není to málo? Ano je, ale orgány činné v trestním řízení dosud nedisponují dostatečnými zkušenostmi v této oblasti, nicméně první rozsudky tuto situaci nepochybně rychle změní, a tyto kauzy se objeví mezi prioritami veřejných žalobců.
Firmy by tak neměly zaspat. Velmi nebezpečnou novinkou je totiž zejména takzvaná přičitatelnost trestní odpovědnosti společnosti. A to za trestné činy spáchané jejími zaměstnanci (či osobami v obdobném postavení) proto, že společnost nepřijala efektivní prevenční a kontrolní opatření.
Podle závěrů vládní "Analýzy možností boje s korupcí v soukromé sféře" má sice polovina firem zkušenost s interním vyšetřováním, v mezinárodním srovnání jsou však mnohem pasivnější než v západní Evropě. Pouze šest společností z deseti má svůj protikorupční program. Pouze třetina zavedla preventivní program nebo mechanismus informování o nekalých interních praktikách.
Současná ekonomická situace sice někdy zvyšuje ochotu podnikatelů uplácet za účelem získání zakázky, poškození reputace v důsledku trestního postihu by ale mělo být dostatečnou motivací pro změnu přístupu. Opomíjen by neměl být ani zájem na čistějším soutěžním prostředí.
Některé korporace již dnes není potřeba přesvědčovat o výhodách integrace programů "společenské odpovědnosti (CRS)" či "employee empowermentu" přinášejících konkurenční výhody či zefektivnění stylu řízení. Ty ostatní si rizika a benefity budou muset teprve vyhodnotit. Vypadá to ale, že je co dohánět. Zvýšené riziko trestního stíhání je zapotřebí co nejrychleji zohlednit v interních mechanismech.
Jitka Logesová
partnerka advokátní kanceláře Kinstellar
Zaujal vás článek? Pošlete odkaz svým přátelům!
Tento článek je odemčený. Na tomto místě můžete odemykat zamčené články přátelům, když si pořídíte předplatné.
Aktuální číslo časopisu Ekonom




