Není to málo? Ano je, ale orgány činné v trestním řízení dosud nedisponují dostatečnými zkušenostmi v této oblasti, nicméně první rozsudky tuto situaci nepochybně rychle změní, a tyto kauzy se objeví mezi prioritami veřejných žalobců.

 

Firmy by tak neměly zaspat. Velmi nebezpečnou novinkou je totiž zejména takzvaná přičitatelnost trestní odpovědnosti společnosti. A to za trestné činy spáchané jejími zaměstnanci (či osobami v obdobném postavení) proto, že společnost nepřijala efektivní prevenční a kontrolní opatření.

 

Podle závěrů vládní "Analýzy možností boje s korupcí v soukromé sféře" má sice polovina firem zkušenost s interním vyšetřováním, v mezinárodním srovnání jsou však mnohem pasivnější než v západní Evropě. Pouze šest společností z deseti má svůj protikorupční program. Pouze třetina zavedla preventivní program nebo mechanismus informování o nekalých interních praktikách.

 

Současná ekonomická situace sice někdy zvyšuje ochotu podnikatelů uplácet za účelem získání zakázky, poškození reputace v důsledku trestního postihu by ale mělo být dostatečnou motivací pro změnu přístupu. Opomíjen by neměl být ani zájem na čistějším soutěžním prostředí.

 

Některé korporace již dnes není potřeba přesvědčovat o výhodách integrace programů "společenské odpovědnosti (CRS)" či "employee empowermentu" přinášejících konkurenční výhody či zefektivnění stylu řízení. Ty ostatní si rizika a benefity budou muset teprve vyhodnotit. Vypadá to ale, že je co dohánět. Zvýšené riziko trestního stíhání je zapotřebí co nejrychleji zohlednit v interních mechanismech.

 

Jitka Logesová
partnerka advokátní kanceláře Kinstellar

Související