Zdravá krajina dovede povodeň zpomalit. Sama si s ní ale neporadí, věří přírodovědec Plesník

Jsou dopady povodní dnes horší, protože se krajina mění vlivem aktivit člověka?

Ano. Zdravá krajina neumí povodňovou vlnu zastavit, ale dokáže ji alespoň zpomalit a snížit její dopad na přírodu a lidskou společnost. S ničivými povodněmi, které zasáhly území ČR v roce 1997, 2002 a 2013 by si ale neporadila ani sebezdravější krajina, a tou naše rozhodně není.

V čem konkrétně je problém?

Schopnost krajiny zadržovat vody se snižuje kvůli rozšiřování zastavěné plochy, vysokému podílu orné půdy, plošnému odvodňování krajiny, nahrazování přírodě blízkých lesů monokulturami a zkracování říční sítě narovnáním toků. Ve 20. století se vodní toky zkrátily o třetinu, hustota říční sítě klesla o polovinu. Vadí také úbytek humusu v půdě či stlačování zhutnění půd těžkou mechanizací.

Co se přesně děje?

Zvětšováním zpevněných ploch na úkor zeleně se zabraňuje vsakování dešťové vody a zvyšuje se teplota v okolí zastavěných částí sídel. Drenážní systémy vysušují krajinu, špatně orané brázdy zrychlují odtok vody. Když sledujeme na digitálních mapách změnu lesních a zemědělských ploch na zastavené od roku 1990 do dneška, odkdy máme k dispozici rozumné satelitní snímky, vyjde z toho Česká republika na našem kontinentě skoro nejhůř. Když kultovní rodina Homolkových vyjela před čtyřiceti lety z Prahy, ocitla se v lese. Dnes dorazíte v lepším případě k supermarketu či skladu.

Má charakter krajiny opravdu tak velkou roli?

Určitě. Dám vám příklad: Poslední tři větší komplexy lužní krajiny zadržely v červenci 1997 více vody než všechny přehrady v povodí Moravy, Dyje a Odry dohromady. Trvalé travní porosty dokáží zadržet až 90 procent srážkové vody. Souvislý zdravý lesní porost vsákne dvakrát až třikrát větší množství vody než pole.

Existují data dokládající, že půda v Česku ztrácí schopnost zadržovat vodu?

Odtok vody se na území ČR ve srovnání s rokem 1945 urychlil o polovinu.

Lze vyjmenovat i další příčiny toho, proč jsou povodně nebo další extrémní výkyvy počasí stále ničivější?

Česká republika patří díky svému vývoji k evropským zemím s nejvyšším podílem obyvatelstva žijícího v záplavových vodách řek. Pro současné katastrofy je navíc charakteristické, že roste rozsah škod, způsobených při jediné události, a zároveň je přírodní katastrofou zasažen větší počet obyvatel.

Jakými extrémy je Česko ohroženo nejvíce?

Povodněmi, obdobími mimořádného sucha doprovázeného vysokými teplotami, obdobími sibiřských či arktických mrazů nebo větrnými smrštěmi. Vybírat si mezi nimi je jako volit mezi morem a cholerou.

Jaký vývoj můžeme očekávat v budoucnu – je pravděpodobné, že extrémy v počasí budou na českou krajinu dopadat více než dřív?

Střízlivá Mezinárodní strategie OSN pro omezování katastrof předpokládá, že situací, kdy se krajinou převalí velká voda, v budoucnosti ve srovnání s dneškem ve světě ještě přibude, možná i dramaticky. Uznávané scénáře dalšího vývoje podnebí předpokládají, že se četnost extrémních jevů ve střední Evropě včetně České republiky bude zvyšovat, v nejlepším případě zůstane stejná.