"Trošičku jinak," prohlásil a upřesnil to: "Bude podstatně více pracovat s novými médii, protože to je obrovská výzva pro každý rozhlas. Éra masových médií postupně končí a skutečně nastupuje éra sociálních médií." Jsem poslední, kdo by zpochybňoval význam sociálních médií. Jsou velkým obohacením novinářské práce. Nastartovala jiný druh komunikace s publikem či čtenáři.

 

Ale co to znamená, když šéf veřejnoprávní instituce mluví o éře sociálních médií? Bude rádio "vysílat" na Facebooku či Twitteru? Osobně považuji Duhanem proklamované "souznění" a "obsáhnutí" sociálních sítí za nešťastný omyl.

 

Český rozhlas pomohl Facebooku v Česku k jeho vysoké oblibě. Nikde na světě jsem z rádia neslyšel tak často "diskutujte s námi na Facebooku", "najdete nás na Facebooku" atd. Ve vysílání Českého rozhlasu nebo České televize málem nesmíte říci slovo "googlovat", protože by to byla nevhodná propagace soukromé firmy, ale každou půlhodinu vás některý z moderátorů pošle na Facebook. Neměli bychom spíše sedět na zadku a poslouchat ten jejich rozhlas?

 

Prožíváme největší revoluci v médiích od dob Gutenberga, o tom není pochyb. Komerčním mediálním institucím docházejí dech i peníze. Nedaří se jim přijít s novými udržitelnými obchodními modely. V některých zemích, třeba USA, začíná pomalu fungovat zpoplatnění on-line obsahu. Ale právě existence silných a úspěšných veřejnoprávních médií to v zemích jako Česko či Británie nesmírně komplikuje.

 

Český rozhlas a Česká televize se nemají se sociálními médii snažit "souznít", ale existovat pyšně a důstojně vedle nich. Diskutovat se čtenáři v éteru, ne na facebookových stránkách. Ctít tradiční žánry. Komerční média tyto pozice vyklízejí, protože tam nejsou peníze. Veřejnoprávní média si platíme právě proto, aby je udržela.

Související