Z Česka míří do USA každý rok vítězové Středoškolské odborné činnosti (SOČ) a klání pořádaného Asociací pro mládež, vědu a techniku (AMAVET), které letos slaví dvacet let od svého vzniku. Zatím odjížděli na světové finále tři nejlepší soutěžící z každé soutěže. To by se ale mohlo od příštího roku změnit.
V případě národní soutěže SOČ s delší tradicí má jejich počet vzrůst na šest, celkově bychom tak mohli mít devět potenciálních šancí na medaile. Řídící výbor soutěže Intel ISEF se totiž minulý týden usnesl, že pro určování počtu účastníků z daných zemí začne používat jednotný vzorec – zohledňuje délku tradice soutěže, počty zapojených středoškoláků, velikost země a další parametry. Model vytvořil Petr Klán z Dopravní fakulty ČVUT, který zároveň do Spojených států pravidelně jezdí jako doprovod se studenty SOČ. Nepodezírají ho v USA, že kritéria vylepšil ve prospěch „svých" soutěžících?
„To určitě ne. Před třemi lety jsem se pozastavil na tím, jak složitě se určuje, kolik studentů z jednotlivých amerických států pojede na Intel ISEF. Ředitelka soutěže mě tehdy vyzvala, ať zkusím navrhnout něco lepšího,“ popisuje Petr Klán. Udělal to a jeho vzorec se s úspěchem začal používat pro USA. Nyní se rozšíří i na zbytek světa.
Jak se dařilo Čechům v letošním ročníku soutěže?
Užívala si aplaus
Bronzovou medaili v oboru chemie získala Michaela Krákorová, studentka Gymnázia v Brně-Řečkovicích. Její dojmy ze soutěže? „Překvapilo mě, jak hodně tady vědu oceňují. Odvážím si poučení, že když člověk dělá něco navíc, je to dobře,“ říká. Uspěla vlastně se svou školní prací, kterou dále vylepšovala. Vybrala si zkoumání sloučenin lanthanoidů. A nejhezčí zážitek na soutěži ve Spojených státech? „Když porotci posoudili naše projekty a my vycházeli ven z výstavní haly, aplaudovalo nám asi tři sta lidí,“ vzpomíná Michaela.
Sázka na medicínu
Stříbrnou medaili si z USA přivezl Marek Novák, student českobudějovického Gymnázia Jírovcova. Vyplatila se mu sázka na medicínskou aplikaci, která by mohla pomoci miliónům lidí. Jeho elektronický domácí lékař je ale pouze jednou částí Markova systému propojujícího měřící a senzorové moduly a ovládaného přes dotykový displej. Zařízení lze využít třeba i pro testování opotřebení součástek. Ve Spojených státech se o Markův projekt zajímali lidé a technologické asociace IEEE nebo firmy INCOSE.
Šance studovat v cizině
Samotná účast na prestižní soutěži je velkým úspěchem. Třeba Martin Palkovský z Gymnázia Jakuba Škody v Přerově, který studoval látku chelirubin přirozeně se vyskytující v rostlinách, například ve vlaštovičníku větším, dostal už jen díky tomu, že se na soutěž kvalifikoval, nabídku jít studovat na Worcesterskou univerzitu.
Chce pomáhat lidem
„Říkejte mi Danka, bude to jednodušší,“ zahajuje naši konverzaci studentka vietnamského původu Do Hoang Diep z příbramského Gymnázia pod Svatou Horou. Pustila se do projektu s názvem nazvaném Čárový kód života, v jehož rámci studovala krátké úseky DNA u rostlin čeledi Juncacease. A jak by se její poznatky daly využít v praxi? „Představte si, že najdete rostlinu, o které nic nevíte. S pomocí jednoduchého přístroje by se dalo na místě určit třeba, zda je jedovatá,“ vysvětluje Do Hoang Diep.
Přiznává také, že ne všichni učitelé a spolužáci ji podporovali. Tím, že se začala věnovat vědě, se totiž od ostatních odlišovala. Až během pobytu v USA si tak uvědomila, že věda může být populární a atraktivní.
O své budoucnosti má jasno. Půjde studovat molekulární biologii, ačkoliv by si její rodiče víc přáli, aby se věnovala medicíně. „Tohle je kompromis. Hlavní je, abych svou prací mohla pomáhat lidem,“ říká Do Hoang Diep.
Materiál pro kosmonautiku
Další student Jan Hrabovský z Gymnázia Josefa Ressela v Chrudimi soutěžil s projektem na zvýšení účinnosti křemíkových fotovoltaických článků. Tyto materiály jsou finančně náročnější na přípravu a využívají se třeba v kosmonautice nebo při průzkumu vesmíru.
V obležení školáků
Kolem výstavního stánku další české účastnice soutěž ve Phoenixu Marie Švarcové byl neustále chumel zájemců o prezentaci. Studentka Střední odborné školy veterinární v Hradci Králové zkoumala, jak odolné jsou miniaturní organismy zvané želvušky. Svůj stánek dokonce oživila plyšovým modelem želvušky, zaujal tak řadu amerických žáků základních škol.
Velkou reportáž Evy Hníkové z prestižní soutěže mladých vědců Intel ISEF v americkém Phoenixu najdete v novém čísle týdeníku Ekonom, které vyšlo ve čtvrtek 23. května.