Že bude již zmíněná Hingisová světovou jedničkou, se její matka rozhodla už v momentě, když byla těhotná. Ve dvou letech jí dala raketu do ruky, ve čtyřech začala hrát první turnaje. Naproti tomu Kvitovou trénoval její otec "na pohodu" v jejím rodném Fulneku a ještě v patnácti nebylo jisté, jestli se do špičky dostane. A obě vyhrály Wimbledon.

 

Často hraje roli náhoda. Djokovič vyrůstal v Srbsku v těsné blízkosti kurtů, sestry Williamsovy to měly naopak na nejbližší hřiště daleko. Nejsou ani zas tak důležití první trenéři. Agassi strávil stovky hodin na kurtě proti automatickému odpalovači míčků, Nadala zase přeučil jeho stýc z praváka na leváka. Pomohlo jim to v jejich kariérách? Nepochybně ano. Ale těžko to asi budou univerzální recepty na výrobu světových jedniček.

 

Je otázka, kdy se vlastně pozná, že je dítě tenisový talent. V pěti jen málokdy. "Zázračné děti", které už v předškolním věku hrají skoro dospělý tenis, se obvykle neprosadí. Před sedmi lety byly na YouTube senzací klipy pětiletého Jana Silvy. Američan, který se narodil Američanovi a finské profesionální tenistce, hrál fenomenální tenis. V deníku USA Today o něm vyšel článek, který předpovídal, že se stane novou světovou jedničkou.

 

Minimálně rodiče se to přáli. Věnovali tomu všechno. "Nejhorší možný scénář? Že se nestane jedničkou. Ale každopádně vyhraje pár grandslamových turnajů," citovaly noviny jeho otce. Silvovi prodali dům v Kalifornii a přestěhovali se do Francie. Tam chodil Jan na tenisovou akademii a osobně se mu věnoval slavný francouzský trenér Patrick Mouratoglou. Ale po třech letech sen o světové jedničce skončil. Dnes jsou všichni už zpátky v Americe, rodiče se rozvedli. Dvanáctiletý Jan tenis stále hraje, dosahuje slušné výsledky na kalifornských turnajích, ale na profesionální kariéru to nevypadá.

 

Next tennis star Jan Silva - playing since he was a year old

Přehrát video

 

 

Ono je těžké poznat talent i v deseti nebo dvanácti. "V tom věku působí jako ohromný talent hodně dětí. Mají skvělé údery, dobře se pohybují. Ale vy nevíte, co se s nimi stane v patnácti," říká Patrick McEnroe, bratr jednoho z nejslavnějších amerických tenistů v historii, dnes šéf tenisové asociace USTA. Ukazuje se, že je mnohem důležitější to, co se budoucím tenistům honí v hlavě, než jak běhají po kurtu.

 

To potvrzuje i Miroslav Černošek: "Mám špatnou zkušenost s dětmi, které přicházejí jako talenty." Talent a dispozice jsou jedna věc, ale co rozhoduje, jsou motivace a vůle. V deseti nebo dvanácti je těžké odlišit, jestli "tenisový sen" náhodou nesní víc jejich rodiče. A pokud je to pravda, pak to dřív nebo později nejspíš přestane fungovat.

 

V jedenácti podepisují rodiče smlouvu s klubem, která však k ničemu nezavazuje. Jen to, že mladý hráč nebo hráčka budou za klub hrát a jaké budou mít podmínky. Ta "opravdová", závazná smlouva se podepisuje v patnácti. A tam už jde o velké peníze. Dítě najednou dostane v podstatě profesionální servis. V patnácti je už skoro dospělé, ale samozřejmě je to stále riskantní.

 

Jak se Miroslav Černošek rozhoduje? "Zajímají mě výsledky, hodnocení psychologa, kondičního trenéra i fyzioterapeuta. Nechávám si hráče ošahat profesorem Kolářem," řekl loni v rozhlasové rozhovoru s Radiožurnálem. A je pro něj samozřejmě důležité, aby s hráčem nebo hráčkou navázal osobní vztah. Vztah agenta a sportovce je tak trochu jako manželství. I když uzavřou sebelepší smlouvu, a nebude to mezi nimi fungovat, tak to stejně nakonec neskončí dobře.

 

 

obalka Ekonom 202013- Kolik stojí výchova mladé tenisové hvězdy?


- Je to dobrá investice?


- A rozhodují o budoucí tenisové superstar geny, nebo talent?


Odpovědi najdete ve velkém tématu od Miloše Čermáka "Kolik stojí nový Lendl" v novém čísle týdeníku Ekonom (20/2013).

 

 

Související
Zobrazit