Petr Viktora

- Ředitel v oddělení ICT poradenství Deloitte.

- Před nástupem do společnosti Deloitte pracoval pro SAP Czech Republic.

- Pracoval rovněž pro společnosti CCA, Škodu Plzeň a CenTrade.

Když jsem dostal pozvánku na představení vaší studie, zkontroloval jsem kalendář, jestli není náhodou rok 1992. Není v roce 2012 už jasné, jestli je digitální byznys více příležitostí, nebo bublinou?

Do jisté míry máte pravdu. Ale trh se vyvíjí a my dnes samozřejmě zkoumáme, v jakém je přesně stavu. Prvotní nadšení z technologií pominulo a my se chceme dozvědět, jak tyto technologie firmy mohou rozumně a efektivně používat. Proto také říkáme, že jsme v postdigitální éře. Hlavní změny už proběhly, ale ta změna, ke které došlo, ještě není přesně vymezena.

 

Zkoumali jste podrobněji 44 českých firem. Které to byly a proč to byly zrovna ony?

Studie je anonymní, ale nevylučuji, že se v jejích výsledcích některé firmy poznají. Ony některé z nich ani nemusejí vědět, že jsme je do studie zařadili, protože jsme je zkoumali pohledem "zvenčí". Klíčem výběru nebylo vytvořit nějaký reprezentativní obrázek českého trhu. Vytipovali jsme si sedm odvětví, která považujeme za zajímavá, a v nich se soustředili na hlavní hráče.

 

Například?

V oblasti telekomunikací jsme zkoumali všechny velké firmy, tam to není asi těžké odhadnout. Zrovna tak v bankovnictví, kde jsme si vybrali velké kamenné a zároveň úspěšné internetové banky. Celkem jich bylo dvanáct. A tak bych mohl pokračovat. Přednost jsme dávali firmám, se kterými jsme v nějakém obchodním kontaktu.

 

Sledovali jste, jak se firmám daří na webu, v mobilním segmentu, na sociálních médiích a na blozích. Můžete říci něco bližšího k metodice?

Ty kategorie, které jste vyjmenoval, jsou základní čtyři okruhy. My jsme ve skutečnosti stanovili celkem 15 kritérií, která jde do těchto okruhů zařadit. A v každém jsme firmu hodnotili od 0 do 10 bodů. Celkem tak mohla každá získat maximálně 150 bodů.

 

Ta je tedy "nejlépe" zralá, jestli tomu tak rozumím.

Ne tak docela, my si nemyslíme, že je ideální dosáhnout ve všech kategoriích maxima. Spíše nějakého rozumného mixu, kdy bude využívat ty nástroje, které jsou pro ni vhodné a efektivní. Takže jsme ten benchmark stanovili na 90 bodů.

 

A výsledky?

Téhle hranice dosáhlo jen nepatrné množství firem, v řádu procent. Výsledkem byla klasická Gaussova křivka, kdy se největší část firem pohybovala ve středu mezi 40 a 60 body. Z toho plyne, že potenciál pro zlepšení je tam poměrně velký.

 

Nejhůře v průzkumu dopadly farmaceutické firmy. Není to tím, že jde o velmi regulovaný obor, kde jsou například marketingové možnosti velmi omezené?

Nepochybně ano. Ale i tak mají farmaceutické firmy velké rezervy, například na sociálních sítích, kde by mohly velmi efektivně sledovat reputační rizika. Dostali jsme se k jednomu konkrétnímu případu, kdy na sociálních sítích běžela dlouhé měsíce intenzivní debata o negativních zkušenostech pacientky s jedním lékem. A výrobce toho léku se o tom dozvěděl až v rámci soudního řízení.

 

Studii jste financovali z vlastních zdrojů. Co si od ní slibujete? Je to marketingový nástroj pro získání nových klientů?

Ten motiv tam určitě je. Ale odpověděl bych obecněji. My jsme dosud v tématech týkajících se digitálního byznysu postupovali hodně intuitivně. Ta studie nám má vytvořit určitý podklad a společnou půdu pro jednání s klienty.

 

Související